Joseph Stepling: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m m
m WPCleaner v1.22 - Opraveno pomocí WP:WCW - Interwiki před posledním nadpisem - Interwiki před poslední kategorií - Externí odkaz bez popisu - Opakovaná reference - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 1:
'''Joseph Stepling''' (* [[29. červen]] [[1716]] [[Řezno]] - [[11. červenec]] [[1778]] [[Praha]]) byl experimentální fyzik, astronom a matematik.
 
Narodil v národnostně smíšeném manželství. Jeho otec, pocházel z [[Vestfálsko|Vestfálska]], byl sekretářem vyslanectví u říšského sněmu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] německého národa. Po otcově smrti se se svou matkou, která pocházela z Čech, přestěhovali do [[Praha|Prahy]].Vzdělání se mu dostalo pouze na jezuitských školách. Jako žák si zvláště oblíbil [[Matematika|matematiku]], [[astronomie|astronomii]] a [[experimentální fyzika|experimentální fyziku]]. 9.10.1733 vstoupil do [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. v l. 1734 - 17351734–1735 absolvoval noviciát v Brně, 1736 - 17381736–1738 filozofická studia v Olomouci. Po působení v polském Kladsku a Svídnici studoval v letech 1742 - 46 teologii v Praze.<ref name="phil.muni">[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/stepln.html Josef Stepling]</ref> V roce 1747 byl vysvěcen na kněze a začal přednášet matematiku a fyziku.
Roku 1748 odmítl veřejně vyučovat [[Aristoteles|aristotelskouaristotelés]]kou filozofii, protože nehodlal jiným vnucovat nauku, která byla proti jeho přesvědčení. Na svoji žádost mu představení řádu povolili přednášet pro své spolubratry matematiku a fyziku v novém [[Isaac Newton|newtonovském]] duchu, navíc jej jmenovali ředitelem matematicko-fyzikálních studií na pražské univerzitě.
V roce 1751 se zásadním způsobem postaral o vybudování [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] a stal se jejím prvním ředitelem. Z dědictví daroval na zakoupení přístrojů vysokou částku 4000 zlatých, což bylo desetkrát víc než [[stavy|stavové]] českého království. Tou dobou zavedla císařovna [[Marie Terezie]] rozsáhlé školní reformy, které směřují k zesvětštění výuky a posílení státního dohledu nad ní. Proto se v roce 1753 stal státním [[direktorem]] na filozofické fakultě v Praze. Díky jeho zásluhám ve vzdělávání mu byla ponechána profesura i po zrušení jezuitského řádu. V novém duchu vychoval budoucí učitele matematiky a fyziky na pražské univerzitě [[Jan Tesánek|Jana Tesánka]], [[Antonín Strnad|Antonína Strnada]] a [[František Josef Gerstner|F. J. Gertsnera]].Během svého života udržuje vědecké styky s [[Christian Wolff|Christianem Wolffem]], [[Ruđer Bošković|R. Boškovićem]], [[Jean-Antoine Nollet|A. Nolletem]] a [[Leonhard Euler| L. Eulerem]]. Před svou smrtí odkázal univerzitní knihovně 600 svazků knih. k Jeho památce nechala zřídit Marie Terezie pomníček sochaře [[Ignác František Platzer|Ignáce Plazera]], který dnes stojí na dvoře [[Klementinum|Klementina]].
 
==Vědecká činnost==
===fyzikální===
Steplingovy práce byly spíše referativního charakteru, psány převážně latinsky, ale byly první u nás, které přijaly výsledky soudobé vědy. V jedné z nich o [[James Bradley|Bradleyovém]] objevu [[aberace (astronomie)|aberace světla]] poukazoval na dobrou shodu s experimentálně zjištěné hodnoty pro velikost velké osy elipsy, kterou opisují [[nebeská sféra|stálice]] za rok vlivem aberace světla, určená na 40´´", a početně z hodnot pro rychlost světla a velikost zemské dráhy. Při výpočtech vycházel z newtonovské koncepce.<ref name="A">{{Cite book
<ref>{{Cite book
| publisher = Nakladatelství Československé akademie věd
| last = Nový
Řádek 18 ⟶ 17:
Další byla o kolísání zemské osy, působení Slunce v různých geografických šířkách, pojednání o zatmění Slunce
 
V roce 1748 byl požádán Berlínskou akademií věd, která vytvářela novou přesnou mapu Německa, o změření [[zeměpisná délka|zeměpisné délky]] délky Prahy. Při měření používal dvou metod, zatmění Měsíce a zatmění satelitů Jupitera. [<ref>http://natura.eri.cz/natura/2001/12/20011206.html]</ref> Aby zpřesnil měření, doplnil údaje o vstup a výstup některých měsíčných kráterů do zemského stínu. v časopise [[:de:Nova Acta Eruditorium|Nova Acta Eruditorium]] z roku 1748 o tom podal podrobnou zprávu, což byla první vědecká práce pražské hvězdárny. Měření se snažil co nejvíce zpřesňovat, proto v padesátých letech použil sedmi současných měření zatmění měsíce v Praze a ve Vídni, a došel k závěru, že pražská hvězdárna leží 32°11´15´´11′15″ východně od Ferra. Vídeňská měření mu předal [[Maxmillián Hell]]. Pro geodetická měření v naší zemi, která se konala pod záštitou [[Učená společnost České Republiky|učené společnosti]], určil přesnou polohu hvězdárny na 50°4´32´´severní4′32″severní šířky a 32°11´15´´11′15″ východní délky.
 
Při zřízení klementinské observatoře pamatoval i na pozorování teploty, barometrického tlaku a dešťoměrná měření. Ve spisu Observationes odůvodňoval pravidelná měření nejenom ryze vědecky, ale i po stránce praktické, protože se mohl stanovit z vývoje teplot a množství srážek dlouholetý program. Systematická měření, která zavedl roku 1752, se stala od 1.1.1775 pravidelná a stali se nejstaršími souvislými meteorologickými údaji ve střední Evropě.[<ref>http://praga-magica.blog.cz/1206/astronomicka-vez-klementina]</ref> Svá měření například využil k objasnění a popisu vichřice, která se prohnala 17.-19–19.2.1756 střední Evropou.
Ve zprávě De terrae motibus quaesita, quibus adnexa est medittio de causa mutationis thermarum Teplicensium facta 1. Nov. 1755 se vyjadřuje k událostem z Lisabonu a k teplickým léčivým pramenům. <ref>[http://www.vesmir.cz/clanek/bylo-jednou-jedno-zemetreseni Bylo jednou jedno zemětřesení / Časopis Vesmír / 90, 632, 2011/11 / vesmir.cz]</ref>
 
vV únoru 1775 poprvé změřil [[magnetická inklinace|magnetickou inklinaci]] v Praze. Využíval tlakoměr k určení nadmořské výšky, sledoval i teplotu vody ve Vltavě. Prováděl experimenty s elektrostatickou elektřinou. Nechal natahat po chodbách Klementina stovky metrů železných řetězů, díky tomu, že je nechal elektricky nabíjet, umožňoval vznešeným návštěvám silné zážitky. Na žádost Vlatenecko-hospodářské společnosti [<ref>http://www.martinoviny.cz/vlastenecko-hospodarska-spolecnost/]</ref> se začal zabývat ochranou proti blesku. Na rozdíl od [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]] zastával názor, že nejlepší ochrana před bleskem bude spočívat v jednorázovém odvedení výboje do země.
Jako první pozoroval, že voda může být i v kapalném stavu, tzv. [[přechlazená voda]].
 
v únoru 1775 poprvé změřil [magnetická inklinace|magnetickou inklinaci] v Praze. Využíval tlakoměr k určení nadmořské výšky, sledoval i teplotu vody ve Vltavě. Prováděl experimenty s elektrostatickou elektřinou. Nechal natahat po chodbách Klementina stovky metrů železných řetězů, díky tomu, že je nechal elektricky nabíjet, umožňoval vznešeným návštěvám silné zážitky. Na žádost Vlatenecko-hospodářské společnosti [http://www.martinoviny.cz/vlastenecko-hospodarska-spolecnost/] se začal zabývat ochranou proti blesku. Na rozdíl od [Prokop Diviš|Prokopa Diviše] zastával názor, že nejlepší ochrana před bleskem bude spočívat v jednorázovém odvedení výboje do země.
Jako první pozoroval, že voda může být i v kapalném stavu, tzv. [přechlazená voda]
===univerzitní===
Na univerzitě zavedl consenssus philosophici, neboli pravidelné setkání vyučujících z filozofické fakulty. Součástí tohoto setkání byla přednáška, kterou míval většinou sám Stepling, a následná Diskuze. Např.:,, Co„Co je příčinou barometrických změn?“, ,, Jaké„Jaké jsou nejlepší teploměry?“, ,,Odkud„Odkud se bere ve vzduchu elektřina, napájející kovové tyče?“<ref name="A"/>
<ref>{{Cite book
| publisher = Nakladatelství Československé akademie věd
| last = Nový
| first = Luboš
| title = Dějiny exaktních věd v českých zemích
| location = Praha
| date = 1961
}}</ref>
 
==Členství==
Řádek 49 ⟶ 41:
* Miscellanea philosophica tam mathematica quam physica (1759, 1763)
* Differentiarum minimarum quantitatum variantium calculus directus vulgo differentialis (1765).
* Kolomý, R.: Josef Stepling - matematik, fyzik a astronom. Matematika a fyzika ve škole. 9 (1978-79), str. 293-296293–296.
* Jan Munzar: Josef Stepling a vichřice ve střední Evropě. Meteorologické zprávy. 59 (2006), str. 86-9086–90.
* Jáchym, F.: Josef Stepling a jeho doba. Matematika, fyzika, informatika. 7 (1997-98), str. 631-633631–633.
 
== Zajímavost ==
Řádek 57 ⟶ 49:
 
== Externí odkazy ==
* Stepling, Josef. [http://eod.vkol.cz/11715/ De pluvia lapidea anni MDCC. LIII. ad Strkow et ejus causis meditatio ...] elektronická kniha v katalogu [[Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovny v Olomouci]], digitalizována v rámci služby [[elektronické knihy na objednávku|eBooks on Demand]]
 
{{DEFAULTSORT:Stepling, Joseph}}