Zvukový film: Porovnání verzí

'''Zvukový film''' je [[film]]ové nebo jiné [[Audiovizuální dílo|audiovizuální]] [[dílo]], které kromě obrazu obsahuje i doprovodný [[zvuk]]ový záznam (ať už starší optický či magnetický nebo novější digitální), který je přesně časové [[Synchronizace|synchronizován]] s obrazem. Zvukový film obsahuje tedy vždy dvě významné základní složky - složku obrazovou (obraz) a složku zvukovou (doprovodný zvuk). Vůbec první zvukový film byl poprvé natočen v roce 1927 (snímek:''[[Jazzový zpěvák]]''), do té doby byl film [[Němý film|němý]], herci nemluvili a nezpívali, doprovodnou hudbu při projekci filmů zajišťoval obvykle buďto živý klavírista[[klavír]]ista v kině nebo byl používán [[gramofon]] . Do komerčního užívání se zvukový film dostal fakticky na počátku 30. let 20. století. Nástup zvukového filmu znamenal velký přerod v celém filmovém průmyslu, neboť film nejenže promluvil (herci nyní [[Mluvené slovo|mluvili]] a zpěváci i [[Zpěv|zpívali]]), ale následně vznikl také zbrusu nový a zcela specifický hudební žánr [[Filmová hudba|filmové hudby]]. Kromě mluveného slova a filmové hudby se třetí důležitou složkou staly [[zvuk]]y nonverbální a mimohudební, tedy různé ruchy a šumy, které ve filmu obstarávají akustický podkres a zajišťují zvukovou věrohodnost obrazového děje.

Nicméně první zvukový film byl v někdejším Československu promítán již v roce [[1929 ve filmu|1929]]<ref>http://www.rozhlas.cz/severoceskyatlas/historie/_zprava/576011 První zvukový film se promítal v Ústí</ref>Stalo se tak prý 26. dubna 1929 v ústeckém kině Alhambra na Střekově, další projekce pak proběhla v srpnu téhož roku v kině Lucerna (pražský [[Palác Lucerna]]).