Valdická brána: Porovnání verzí

Původně se jednalo o jednu ze tří věží, které byly součástí [[opevnění]] města. Stavba začala na příkaz šlechtického rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]] roku [[1568]], ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity zbytky starší brány z konce [[14. století]]. Roku [[1589]] vyhořela a poté byla zvýšena o třetí patro. Průjezd, tvořený pozdně gotickou křížovou klenbou s dvojitými žebry, dnes spojuje [[Valdštejnovo náměstí|Valdštejnovo]] a [[Žižkovo náměstí (Jičín)|Žižkovo náměstí]]. Plány italských architektů, které do [[Jičín]]a pozval [[Albrecht z Valdštejna]], počítaly se zbořením brány kvůli rozšíření náměstí, z čehož však sešlo vojevůdcovou smrtí v roce [[1634]]. Toto poslední patro bylo roku [[1840]] nahrazeno podle návrhu místního architekta [[Josef Oppolzer|Josefa Oppolzera]] novým, s ochozem. Při této rekonstrukci byla také vybudována známá jehlanovitá střecha. Za [[Socialismus|socialismu]] a poté ještě jednou po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] došlo ke zkoumání stavu brány. První studie vzhledem k trhlinám ve zdivu doporučila opravu, druhá závěry do značné míry potvrdila, nicméně nepožadovala okamžité zásahy. V roce [[1973]] a poté znovu v roce [[2009]] zneužili brány sebevrazi, kteří skočili z ochozu. Poprvé směrem k [[Valdštejnovo náměstí|Valdštejnovu náměstí]] (před [[Kostel sv. Jakuba (Jičín)|kostel sv. Jakuba]]), podruhé k [[Žižkovo náměstí (Jičín)|Žižkovu náměstí]]. V obou případech šlo o muže z [[Okres Semily|okresu Semily]].