Signalizační systém č. 7: Porovnání verzí

'''Signalizační systém číslo 7''', anglicky '''Signaling System Number 7''' ('''SS7'''), nebo též '''Common Channel Signaling 7''' ('''CCS7''', '''C7''') je sada signalizačních protokolů používaných v digitálníchmoderních telekomunikačníchtelefonních sítích. Používá se ve všech mobilních telefonních sítích, v digitálních pozemních telefonních sítích, i pro meziústřednovou signalizaci v analogových pozemních telefonních sítích ([[POTS]]). Jeho hlavním úkolem je předávat informace k uskutečnění a ukončení [[Telefonní hovor|telefonních hovorů]]. Slouží i pro překlad telefonních čísel, účtování služeb účastníkům s předplacenými kartami, zasílání krátkých textových zpráv ([[Short message service|SMS]]) a řadu dalších služeb.

Označení '''CCS7''' (Common Channel Signaling 7) zdůrazňuje, že signalizace probíhá po společném signalizačním kanálu (např. v jednom časovém slotu [[linka E1|linky E1]]), odděleně od kanálu, který přenáší hovor. Jeden signalizační kanál s SS7 je schopen obsloužit ažpřibližně 1000 užitečnýchkanálů datovýchpro kanálůpřenos hlasu nebo dat.

V telefonních sítích používajících SS7 jsou signalizační okruhy odděleny od hlasových. Na telefonní síť tak můžeme nahlížetpohlížet jako na dvědvojici vzájemně propojených sítěsítí:

* Síť pro přenos hlasu; používá techniku [[přepojování okruhů]]; na obrázku jsou to linky znázorněné červeně; je to pasivní část sítě, kterou si můžemelze představit jako svazky trubeklinek, které jsou propojovány v tak zvaných Service Switching Points (SSP) podle požadavků ze signalizační sítě; na obrázku čast zakreslená červeně, na kterou jsou připojena [[účastnické vedení|účastnická vedení]] k jednotlivým účastníkům.

* Signalizační síť; slouží k ovládání sítě pro přenos hlasu; používá techniku [[přepojování paketů]] a protokoly SS7; na obrázku jsou to linkyvšechny znázorněnéuzly bíleoznačené SSP, STP a SCP propojené linkami A, B/D, C, E a F.

Uzly signalizační sítě sesouhrnně nazývajínazývané signalizační body (Signalling Points (– SP) a lze je rozdělit do tří skupin:

* STP – Signal Transfer Point – přepínače signalizační sítě; umožňují komunikaci SSP a SCP, které nejsou propojeny přímo propojeny

Jednotlivé prvky signalizační sítě jsou pro zvýšení [[spolehlivost]]i zdvojené, umístěné v různých lokalitách a vzájemně propojené, proaby vyššíse spolehlivostfunkčnost sítě zachovala i při výpadku jednotlivých linek a uzlů. Jednotlivé propojovací linky mezi dvojicemi zařízení jsou vedeny odlišnými cestami. Struktura sítě tak připomíná příhradovou konstrukci mostu. Rutinně se využívá [[vyvažování zátěže]] a zatížení linek se udržuje pod 40%, aby při výpadku jedné z linek bylo zatížení pod 80% a zbývala kapacita i pro provozní špičky. Síť je dimenzována tak, aby byla schopna pracovat při běžných denních špičkách, ne však při mimořádné zátěži (Silvestr apod.). Sledování funkčnosti linek je automatické, ale pro dosažení maximální dostupnosti musí existovat prostředky pro monitorování sítě, aby bylo možné obcházet případná místa výpadků a včas plánovat rozšiřování sítě podle postupného zvyšování provozu. Pro plánované akce vyžadující vyšší provoz se doporučuje dočasné posílení příslušné části sítě.

* Linky typu A (Access Link).: Spojujíspojují SCP nebo SSP s STP.

* Linky typu B (Bridge Link).: Spojujíspojují (jiné než párové) STP na stejné úrovni hierarchie navzájem

* Linky typu C (Cross Link).: Spojujíspojují párové STP

* Linky typu D (Diagonal Link).: Spojujíspojují STP na různých úrovních hierarchie navzájem

* Linky typu E (Extended Link): spojují SSP s jiným než lokálním STP; používají se zřídka

* Linky typu F (Fully associated Link).: Spojujísignalizační párovéspojení SSP; sítích obsahujících STP se zpravidla nepoužívají

VlastníHlavní aplikační protokol pro výměnu signalizačních zpráv v mobilní síti GSM. Služby:

[[Telephone User Part|TUP]] – Telephone User Part

Uživatelská část, která slouží řízení výstavby spojení telefonních (analogových) účastníků a zajišťuje jim definované služby; předchůdce ISUP