Plebiscit ve Varmii a Mazursku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}} |
m {{Pracuje se}} |
||
Řádek 3:
==Předcházející události==
Oblast Varmie a Mazurska během historie několikrát změnila svého vládce. Vystřídali se zde [[Prusové]], [[Řád německých rytířů]], [[Němci]] i [[Poláci]]. Varmie byla v rukou Němců od [[Dělení Polska|prvního dělení Polska]] v roce [[1772]] a Mazursko již od roku [[1525]]. Místní obyvatelstvo ale mělo polské kořeny a bylo silně ovliněno polskou kulturou. Při sčítání lidu v roce [[1910]] se tak mnoho z nich i přes silnou [[germanizace|germanizaci]] označilo za Poláky či Mazury. Při [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konferenci]] tak polská delegace vedená [[Roman Dmowski|Romanem Dmowským]] vznesla hned několik požadavků na toto území. Bylo rozhodnuto, že na celém sporném území proběhne plebiscit, ve kterém se rozhodne, k jakému státu Varmie a Mazursko připadne.
==Území plebiscitu==
Celé území plebiscitu bylo dáno pod ochranu [[Trojdohoda|dohodových vojsk]] a moci nad územím se chopila speciální komise zvolená [[Společnost národů|Společností národů]]. Britské a italské jednotky dorazili na místo v únoru [[1920]]. Území plebiscitu bylo přesně danné ve [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]] a zahrnovalo převážně oblasti kolem měst Marienwerderu (dnes polský [[Kwidzyn]]) a Allensteinu (dnes polský [[Olsztyn]]). Území bylo podle odhadů obydleno 720 000 obyvateli, z čehož 440 000 byli Poláci.
| |||