Gzip: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám hu:Gzip
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám sk:GZ (súborový formát); kosmetické úpravy
Řádek 14:
* 8bajtové zápatí, obsahující [[CRC-32]] součet a délku originálních nekomprimovaných dat
 
Ačkoliv formát souboru také povoluje společné vícenásobné proudové kaskády (jsou jednoduše dekomprimovaný jako kdyby byli jeden), gzip je normálně používán ke kompresi jednotlivých souborů . Komprimované archivy jsou typicky tvořeny kompletací sbírek souborů do jednotlivých [[tar (file format)|tar]] archivů a potom jsou komprimovány do archivu pomocí gzip. Nakonec soubory <tt>.tar.gz</tt> nebo <tt>.tgz</tt> jsou nazvány [[tarball]].
 
Gzip si poradí i s formátem archivů [[ZIP (souborový formát)|ZIP]] , který také používá DEFLATE. Formát ZIP může držet sbírky souborů bez externího archivátoru, ale je to méně kompaktní než komprimované tarbally držící stejná data, protože komprimuje soubory individuálně a nemůže využít nadbytečnost mezi soubory ([[pevná komprese]]).
Řádek 23:
 
== Ostatní použití ==
Protokol [[HTTP]]/1.1 povoluje klientům, aby volitelně žádali o kompresi obsahu ze serveru. Standardně sám specifikuje dvě kompresní metody: “gzip” (obsah zabalený v gzip proudu) a “deflate” (obsah v syrovém, bezhlavičkovém DEFLATE proudu). Oba jsou podporovány mnoha HTTP klientskými knihovnami a většinou moderních prohlížečů.
 
Od 90. let začíná získávat nad gzipem větší popularitu [[bzip2]] souborová kompresní utilita založená na [[Burrows-Wheelerova transformace|Burrows-Wheelerově transformaci]]. Ta produkuje značně menší soubory (zvláště pro zdrojový kód a další uspořádaný text), ale za cenu zvýšené spotřeby paměti a času na zpracování (až do faktoru 4). Soubory komprimované pomocí bzip2 mají standardně příponu <tt>.bz2</tt>, často se pak vyskytují v kombinaci s utilitou [[tar]] jako <tt>.tar.bz2</tt>.
Řádek 62:
[[pt:Gzip]]
[[ru:Gzip]]
[[sk:GZ (súborový formát)]]
[[sv:Gzip]]
[[th:Gzip]]