Jiří David (výtvarník): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Ostatní projekty: Srdce na Hradě |
|||
Řádek 112:
== Ostatní projekty ==
=== Srdce na Hradě (2002) ===
17 metrů široké, 15 metrů široké a asi 500 kg těžké neónové srdce na Pražském hradě,<ref name=brusel /> poprvé slavnostně rozsvícené Václavem Havlem 17. listopadu 2002, upomínalo na [[Václav Havel|Václava Havla]], který symbol srdce připojoval ke svému podpisu. Původně mělo být na Hradě umístěno do 2. února kdy Václavu Havlovi končil prezidentský mandát.<ref name=zhaslo>[http://www.novinky.cz/koktejl/1748-havlovo-srdce-nad-hradem-zhaslo.html Havlovo srdce nad Hradem zhaslo], Novinky.cz, 31. 1. 2003</ref>
Proti kritikům, zejména [[Václav Klaus|Václavu Klausovi]] a [[Vladimír Železný|Vladimíru Železnému]], dílo hájil tím, že nemá jít o neónovou reklamou na člověka, ale že má být mimo jiné symbolem pro dorozumění, sílu pozitivní komunikace, pro odbourávaní ideologických nánosů klišé a zla, symbolem pro normální, obyčejnou nemedializovanou lásku a dotyky smrtelníků. Podle Davida se toto srdce stalo jednoznačným lakmusovým papírkem citu (pro a proti) v naší společnosti.<ref>Jiří David: [http://blisty.cz/art/12148.html "Tyjátr" kolem Srdce na Hradě], Britské listy, 24. 11. 2002</ref><ref>[http://vvp.avu.cz/idatum/search/autori-46 Jiří David], Vědecko-výzkumné pracoviště AVU, Centrum pro studium českého moderního a současného umění</ref><ref>''Srdce na Hradě'', Kant, Praha 2002</ref> Pražští památkáři označili srdce za nevhodné a nevkusné.<ref name=zhaslo /> Krom lidí, kterým se nápad líbil, se ozývali též četní kritici, z nichž některým se srdce nelíbilo z estetického a památkového hlediska, a podle některých se neonovým srdcemčasto označují [[veřejný dům|veřejné domy]].<ref name=zhaslo /> Václav Havel v Českém rozhlase řekl: „To jenom v Čechách jsou proti tomu protesty. Jsem velmi rád, že srdíčko na Hradě svítilo v době summitu (NATO), protože i to snad mohlo zdůrazňovat, že tady nejde o sjezd nejvyšších generálů, papalášů, politiků, a jejich večeře a obědy. Že tady jde opravdu o ochranu elementárních lidských vztahů, lásky k bližnímu, lidské svobody, a kdo chce, i v srdíčku tento symbol může vidět. (…) Srdci je vytýkáno, že je to jakýsi můj symbol. To mě vůbec nenapadlo - jedině narcis mi může takový narcismus přisuzovat. Srdce je znamení, které provázelo celou naši takzvanou sametovou listopadovou nenásilnou revoluci. Všude jsme je malovali a mě to zbylo u podpisu. Ale to není důvod, proč tam je.“<ref name=zhaslo />
Členové skupiny [[Ztohoven]] 14. ledna 2003, v předvečer prezidentské volby, v níž byl nakonec zvolen [[Václav Klaus]], vylezli na lešení a zakryli asfaltovou lepenkou levou polovinu svítícího objektu a změnili jej tak v otazník. Předchozí dva pokusy (30. prosince 2002 a v lednu 2003) jim překazila policie. Správa Pražského hradu v reakci na to Srdce odpojila od elektrického proudu. Pachatelé byli po činu zadrženi policií, ale ministr kultury s prezidentem Havlem čin uznali jako „umění ve volném prostoru“ a zajistili pachatelům beztrestnost. Autor původního srdce Jiří David se marně snažil přesvědčit Správu Pražského hradu, aby provedenou úpravu díla zachovala. Akci označil za pozitivní a za pachatele se postavil.<ref>Jan Paul: [http://blisty.cz/art/12479.html Monitor Jana Paula: Srdce na Hradě se proměnilo v otazník], Britské listy, 15. 1. 2003</ref> Skupina Ztohoven vydala manifest, v němž svůj čin okomentovala: „Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat sdělení těch, kteří jsou jejich součástí, a bude zkoumat pouze formy, a ne obsahy, zbudou jen otazníky. Ty samé otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskusemi o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?“<ref name=zhaslo />
Norský restauratér Nils Jebens, provozovatel restaurace Kampa Park, v reakci na srdce nechal v lednu na [[Hergetova cihelna|Hergetově cihelně]], patřící [[Sebastian Pawlowski|Sebastianu Pawlowskému]], další tři karetní symboly – listy, piky a kára. Pawlowskému za to hrozila pokuta až do výše 100 000 korun od magistrátu za nepovolenou úpravu historické památky. Václav Havel tuto akci nekomentoval, a mluvčí [[Martin Krafl]] uvedl, že pan prezident nechal umístit srdce na Hrad z recese a to rozsvícení dalších symbolů lze považovat také za recesi, v podstatě nejvtipnější odpověď na prezidentův žertík.<ref name=zhaslo />
Slavnostní zhasnutí srdce, plánované na pátek 31. ledna 2003 (původně plánovaný termín 2. únor byl změně kvůli časové zaneprázdněnosti Václava Havla), překazili aktivisté Greenpeace, kteří těsně před akci do srdce vyvěsili transparent s nápisem „War?“, jímž protestovali proti Havlově podpoře invaze Spojených států do Iráku. Proto zaměstnanci Správy Pražského hradu srdce zhasli před plánovaným časem.<ref name=zhaslo />
V únoru 2006 chtěl vlastník artefaktu, [[Světová rozvojová organizace]] (WDO), umístit toto srdce nad [[kábul]]ským stadionem, kde příslušníci [[Taliban]]u popravovali své odpůrce. Exprezident Václav Havel však podle slov svého tajemníka Jakuba Hladíka nedal k takovému místění souhlas, o který WDO žádala. Údajně z obavy, že srdce bude chápáno jako náboženský symbol křesťanské víry a její ikony Panny Marie, a vyvolá tak náboženské střety. Exprezident Václav Havel však k tomu nedal souhlas údajně z obavy, že srdce bude chápáno jako náboženský symbol křesťanské víry a její ikony Panny Marie a vyvolá tak náboženské střety. Jiří David vyjádřil zklamání, že srdce nebude nikde vystaveno, a poukaz na Havlovy pochybnosti označil za výmluvu, která má zakrýt skutečnost, že WDO nebyla s to dotáhnout realizaci do konce.<ref>Martina Klapalová: [http://www.lidovky.cz/zpravy-domov.aspx?c=A060227_112622_ln_praha_fho Neonové srdce zůstává v Praze], Lidovky.cz, 27. 2. 2006</ref>
K 17. prosinci 2012 u příležitosti ročního výročí úmrtí Václava Havla byla v [[Brusel]]u na budově [[Altiero Spinelli]] na návrh vedení hlavního města Prahy umístěna odlehčená replika srdce (s hliníkovou konstrukcí místo ocelové váží jen 300 kg místo původních 500 kg). Pražský radní Václav Novotný k tomu řekl, že jen málokterá politická osobnost je v Evropě tak pozitivně vnímaná jako Václav Havel a umístění Srdce na Evropský parlament je důstojnou připomínkou jeho odkazu. Srdce má být v Bruselu umístěno do konce ledna 2013.<ref name=brusel>[http://praha.idnes.cz/neonove-srdce-jiriho-davida-dfh-/praha-zpravy.aspx?c=A121129_100923_praha-zpravy_ab Neonové srdce se přesune do Bruselu, připomene rok od smrti Havla], iDnes.cz, 29. 11. 2012, ab (Aleš Berný)</ref>
=== Klíčová socha (2010) ===
[[Soubor:Praha, Staré Město, náměstí Franze Kafky, socha z klíčů VI.JPG|thumb|upright|Klíčová socha]]
| |||