Tyrolské hrabství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m napřímení 2 odkazů
Řádek 20:
| mapa = 1799 Cary Map of Tyrol - Geographicus - Venice-cary-1799.jpg
| mapa poznámka = Mapa Tyrol a Vorarlberska z roku [[1799]]
| hlavní město = [[Tyrolsko|Tirol]]<br />[[Merano]] <small>(od [[1420]])</small><br />[[Innsbruck]] <small>(od [[1848]])</small>
| rozloha =
| rozloha poznámka =
Řádek 42:
== Dějiny ==
[[Soubor:Tirol Schloss 01.jpg|thumb|left|[[Hrad Tirol]] (dnes v Jižních Tyrolech na území Itálie), až do r. [[1420]] rodové sídlo tyrolských hrabat, po němž má i celé území své jméno]]
Nejstaršími známými obyvateli Tyrolska byli [[Ilyrové]] a [[Keltové]]. Na konci [[1. století př. n. l.]] dobyli území [[Římané]] a začlenili jej do provincií [[Raetia]], [[Noricum]] a [[Venetia]]. V [[6. století|6.]]–[[7. století]] pronikli až do údolí [[Adiže|Adige]] k dnešnímu [[Salorno|Salornu]] [[Bavoři]]. Původní rétorománské obyvatelstvo ([[Ladinové]]) našlo tehdy útočiště v [[Dolomity|Dolomitech]]. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes [[Brennerský průsmyk]] tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod [[Vintshgauerové|Vintschgauerů]], který se od roku [[1130]] tituloval „hrabata z Tirolu“ (podle rodového hradu Tirol u [[Merano|Meranu]]). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku [[1363]] zdědili Tyrolsko [[Habsburkové]]. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař [[Maxmilián]] udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země).
 
[[Soubor:Tirol Donaumonarchie.png|thumb|left|Tyrolsko v rámci Rakouska-Uherska (stav k roku [[1908]])]]