Buněčné jádro: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
|||
Řádek 137:
Ve většině buněk se obyčejně vyskytuje jen jedno jádro (případně dvě těsně před rozdělením). Objevují se však výjimky, většinou u [[prvoci|prvoků]] nebo [[houby|hub]].
Kromě těchto mnohojaderných útvarů ještě existují případy prvoků, které mají za normálního stavu dvě jádra. Rozlišují se homokaryotičtí prvoci, kteří mají více identických jader, a heterokaryotičtí prvoci, kteří mají v buňce dva jaderné typy (každý specializovaný pro jinou funkci). K homokaryotickým prvokům patří například [[améba|améby]] ''[[Chaos (améba)|Chaos]]'' a ''[[Pelomyxa]]'', ale i rody ''[[Actinosphaerium]]'' a ''[[Opalina]]''. Mnozí [[výtrusovci]], jako např. [[kokcidie]] (Coccidiasina), mají alespoň vícejaderná životní stadia. Pro druhou zmíněnou skupinu, tedy heterokaryotické prvoky, je typický tzv. [[jaderný dualismus]]. [[Nálevníci]] (Ciliophora) a někteří [[dírkonošci]] (Foraminifera) mají totiž velký [[makronukleus]] (který je [[
I u mnohobuněčných živočichů existují mnohojaderné buňky: patří k nim zejména [[syncytium|syncytia]] a [[plazmodium|plazmodia]]. Syncytia vznikají splynutím několika jednojaderných buněk, plazmodia zase dělením jádra bez následného rozdělení buňky.<ref name=palecek /> Například do kategorie mnohojaderných buněk patří [[osteoklast]]y, buňky [[kosterní svalovina|kosterního svalu]] ([[rhabdomyocyt]]y), ale i třeba [[hepatocyt|buňky jaterní tkáně]], [[chrupavka|chrupavek]], kostní a [[přechodný epitel|epitelové přechodné]] tkáně v [[močový měchýř|močovém měchýři]].<ref name=palecek /> Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou [[Červená krvinka|červené krvinky]] savců, tedy i [[člověk]]a. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články [[sítkovice|sítkovic]], [[sítková buňka|sítkové buňky]]) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.<ref name=votrubova>{{Citace monografie
| |||