Dopamin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
prepracovani -->novy infobox, nove informace vcetne zdroju |
||
Řádek 1:
{{Infobox Chemická sloučenina
|Název=Dopamin
▲|! colspan="2" align="center" |[[Soubor:Dopamin - Dopamine.svg|Strukturní vzorec]]
|Triviální název=Dopamin
|Funkční vzorec=
▲|[[Chemický název]]|| 4-(2-aminoethyl)benzen-1,2-diol
|
|pKa=
▲|[[Sumární vzorec]]|| C<sub>8</sub>H<sub>11</sub>NO<sub>2</sub>
▲|[[Molární hmotnost]]|| 153,18 g/mol
|R-věty={{R|36/37/38}}
|S-věty={{S|26}} {{S|36}}
▲|[[Teplota tání]]|| 128 °C
'''Dopamin''' je chemická látka ze skupiny [[katecholamin]]ů, která přirozeně vzniká v [[mozek|mozku]] [[obratlovci|obratlovců]], ale i v [[nervová soustava|nervové soustavě]] většiny [[bezobratlí|bezobratlých]] živočichů.<ref>
{{Citace periodika
| příjmení = Kerkut
▲|[[Hustota]]|| 1,26 g/cm<sup>3</sup>
| jméno = G. A.
▲|}
| titul = Catecholamines in invertebrates
| periodikum = Br Med Bull.
| rok = 1973
| číslo = 2
| ročník = 29
| strany = 100-3
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/4356548
| issn = 0007-1420
}}</ref> Dopamin funguje jako [[neurotransmiter|neuropřenašeč]], který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Poškození dopaminových drah je úzce spojeno se vznikem [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovy choroby]], jiné poruchy dopaminového systému se dávají do souvislosti se vznikem [[schizofrenie]].<ref name=vander />
Dopamin funguje také jako [[neurohormon]], jako takový je vytvářen v [[Hypothalamus|hypotalamu]] a označuje se tam též jako '''prolaktin inhibující hormon''' (PIH), v malém množství ho tvoří také dřeň [[nadledviny|nadledvin]].<ref name=vander>{{citace monografie| titul = Human Physiology: The Mechanism of Body Function| vydání=8|příjmení=Vander| jméno=Arthur J. |vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2001| }}</ref>
== Objev ==
Pokud je dopamin uměle vpraven do organismu, tak působí na [[vegetativní nervová soustava|vegetativní nervovou soustavu]] – například povede ke zrychlení [[tep]]u nebo zvýšení krevního tlaku. Nicméně dopamin se nemůže vstřebat přímo z [[krev|krve]] do mozku, a proto dopamin podaný jako lék neovlivní [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]]. Ke zvýšení hladiny dopaminu např. v mozku pacientů trpících [[Parkinsonova choroba|Parkinsonovou chorobou]] je možné přispět nepřímo, například podáním prekurzoru dopaminu.▼
Funkci dopaminu v [[nervová soustava|nervové soustavě]] odhalil v polovině 50. let 20. století švédský [[neurobiologie|neurobiolog]] a [[biochemie|biochemik]] [[Arvid Carlsson]]. V roce 2000 za tento objev dostal [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|cenu za fyziologii a lékařství]].<ref name=springer>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Neuroscience| jméno = Marc D. | příjmení=Binder|jméno2= Nobutaka |příjmení2=Hirokawa| jméno3=Uwe |příjmení3=Windhorst | isbn = 978-3-540-23735-8|vydavatel=Springer-Verlag GmbH |místo=Berlin Heidelberg |rok=2009}}</ref>
== Funkce ==
[[File:Dopamine pathways.svg|thumb|left|upright=1.3|Oblasti mozku, v nichž figuruje dopamin (modře) - [[čelní lalok|čelní kůra]], [[striatum]], [[nucleus accumbens]], [[substantia nigra]], VTA ([[ventrální tegmentum]]) a [[hipokampus]]]]
Dopamin má v nervové soustavě poměrně rozmanité spektrum funkcí. V lidské [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]] se váže na pět základních typů tzv. [[dopaminový receptor|dopaminových receptorů]] ([[D1 receptor|D1]], [[D2 receptor|D2]], [[D3 receptor|D3]], [[D4 receptor|D4]], [[D5 receptor|D5]]).<ref name=springer /> Zjednodušeně řečeno, dopamin je v určitých nervových drahách uvolňován [[neuron|nervovými buňkami]] na tzv. [[synapse|synapsích]], kde se váže na příslušné receptory a umožňuje přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Udává se nejméně šest nervových drah, v nichž dopamin hraje důležitou funkci<ref name=springer /> (tzv. '''dopaminergní''' dráhy). Produkující buňka uvolňuje dopamin klasickým způsobem závislým na [[vápník|vápenatých iontech]]; dopamin se rozlije do tzv. [[synaptická štěrbina|synaptické štěrbiny]] a váže se na dopaminové receptory, následně je však velmi rychle vstřebáván zpět do produkující buňky. Uvolnění dopaminu může však způsobit také dávka [[amfetamin]]ů.<ref name=neurology>{{citace monografie| titul = Elements of Molecular Neurobiology| jméno = C. U. M. |příjmení= Smith| rok= 2002 | vydavatel=John Wiley & Sons | isbn = 0-470-84353-5| vydání=3| místo = Chichester}}</ref>
===Centra odměny===
Pravděpodobně nejznámější funkce plní dopamin v tzv. [[mezolimbická dopaminová dráha|mezolimbické dopaminové dráze]] vedoucí ze [[střední mozek|středního mozku]] přes [[nucleus accumbens]] až do čelní kůry. Tato dráha hraje zásadní roli ve vzniku motivace, emocí, ale hlavně v systému potěšení a „odměn“. Způsobuje vznik příjemných pocitů buď v reakci na různé události či aktivity, nebo vlivem požití jistých [[droga|drog]], např. [[kokain]]u. [[Drogová závislost]] je dávána do souvislosti právě s touhou jedince po příjemných pocitech navozených dopaminem.<ref name=vander />
===Pohyb===
Důležitou dopaminergní drahou je spojení mezi [[substantia nigra]] a oblastí zvanou [[striatum]]. Substantia nigra je součástí bazálních ganglií a hraje roli v plánování a programování pohybu – v procesu, kdy se abstraktní myšlenka mění na vůlí řízenou akci. Oblast je bohatě propojena s dalšími pohybovými centry. Degenerace dopaminových center v oblasti substantia nigra může způsobit [[ Parkinsonova nemoc|Parkinsonovu chorobu]], která se projevuje právě poruchami pohybu.<ref>{{citace monografie| jméno=William F. |příjmení=Ganong| titul = Review of Medical Physiology|vydání= 21|vydavatel = Lange Medical Books/McGraw-Hill}}</ref>
==Farmakologie==
▲Pokud je dopamin uměle vpraven do organismu, tak působí na [[vegetativní nervová soustava|vegetativní nervovou soustavu]] – například povede ke zrychlení [[tep]]u nebo zvýšení krevního tlaku. Nicméně dopamin se nemůže vstřebat přímo z [[krev|krve]] do mozku, a proto dopamin podaný jako lék neovlivní [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]]. Ke zvýšení hladiny dopaminu např. v mozku pacientů trpících [[Parkinsonova choroba|Parkinsonovou chorobou]] je možné přispět nepřímo, například podáním prekurzoru dopaminu.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Dopamin Dopamin] (WikiSkripta)
[[Kategorie:Neurotransmitery]]
[[Kategorie:Aminokyselinové hormony]]
[[Kategorie:Aminy]]
| |||