Godefroy z Bouillonu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 135:
=== Místní války a tažení na jih ===
Poté, co křižáci odrazili Kerbogovu armádu, byla Antiochie definitivně obsazena. Mezi Bohemundem z Tarentu a Raimondem de Saint-Gilles vypukl ostrý spor o město, neboť Bohemund si jej chtěl přivlastnit pro sebe a uplatňoval svůj nárok jako dobyvatele města.<ref name="Duggan59">Duggan, str. 59.</ref> Vojáci byli demoralizováni a někteří začali svémocně drancovat okolí. Godefroy se při pohledu na úpadek morálky rozhodl odjet i se svým lotrinskými vojáky do [[
Na počátku roku 1099 poutníci a část neurozených bojovníků vyrazili z Antiochie na [[Jeruzalém]], z vůdců se však účastnil jen Raimond de Saint–Gilles. Ten cestou obsadil Marquiu a [[Tortosa|Tortosu]] a jeho úspěchy přiměly Godefroye, Bohemunda a vévodu [[Robert III. Normandský|Roberta z Normandie]] k cestě na jih, která se uskutečnila koncem února. V přístavu [[Latakia]] se spojili s vojskem hraběte Roberta Flanderského. Cestou dobyli [[Starověk|antické]] město [[Byblos]] (za křižácké vlády Gibelet) a poté dorazili před Arku, kterou zatím obléhala první část výpravy, vedená Raimondem. Zde propukly další hádky mezi normanskými a provensálskými křižáky.<ref name="bridge73">Bridge, str. 73.</ref> Normani nesouhlasili s Raimondovým stylem obléhání<ref name="bridge73"/> a kritizovali jej za to, že věří v pravost [[relikvie]] [[Svaté kopí|Svatého kopí]], které bylo objeveno v Antiochii.<ref name="hroch56">Hrochová, str. 56.</ref> Na Velký pátek proto prostý poutník a nálezce kopí [[Petr Bartoloměj]] podstoupil [[ordál]] ohněm, který měl dokázat pravost relikvie. Petr při ordálu zemřel, ale jeho smrt na poutníky i velmože tak zapůsobila, že zanechali hádek i obléhání Arky. Díky svému morálnímu kreditu se vůdcem výpravy stal Godefroy z Bouillonu, pod jehož vedením křižáci 7. června 1099 poprvé spatřili Jeruzalém.<ref name="mak122">Kovařík, str. 122.</ref>
| |||