Pascendi Dominici gregis: Porovnání verzí

5. Podle modernistů, kteří zastávají princip životní [[imanence]], se dogma vyvíjí a mění. Náboženské tvrzení jako takové je totiž něčím životním a ne pouze rozumovým výkladem, a proto musejí žít životem náboženského citu. Důsledkem tohoto vývoje dogmat má být snadnější přijetí srdcem věřícího: ''„Jestliže někdo řekne, že se může stát, že dogmatům přeloženým Církví bude jednou podle pokroku vědy přisuzován jiný smysl, než ten, který rozuměla a rozumí Církev: anathema sit.“''<ref name="Dei Filius"></ref>

 

 

7. Modernisté mylně tvrdí, že [[církev]] a svátosti nebyly ustanoveny od [[Kristus|Krista]]. Brání tomu [[agnosticismus]], který spatřuje v Kristu pouhého člověka, jehož náboženské vědomí se pozvolna vyvinulo, jako u každého jiného.