Geostacionární dráha: Porovnání verzí

[[Soubor:Geostat.gif|thumb|right|Geostacionární dráha]]

'''Geostacionární dráha''' je dráha, na níž se [[družice]] [[pozorovatel]]ům na [[Země|Zemi]] jeví jako nehybná. Aby se družice nacházela na geostacionární dráze, musí se pohybovat kruhovou rychlostí v rovině rovníku a musí mít stejnou [[Úhlová rychlost|úhlovou rychlost]] jako [[Země]]. Z toho plyne, že se musí nacházet přibližně ve výšce 35 800 [[Kilometr|km]] nad rovníkem. Družice na takovéto dráze oběhne [[Země|Zemi]] právě za 23 [[hodina|hodin]] a 56 minut, což je délka [[Siderický den|siderického dne]]. To znamená, že se otáčí vůči zemské ose stejnou [[Úhlová rychlost|úhlovou rychlostí]], jako jakýkoliv [[bod]] na [[Země|Zemi]]. Družice s takovou dráhou je nazývána [[geostacionární družice|geostacionární družicí]].

Výška stacionární dráhy nad povrchem [[Mars (planeta)|Marsu]] je 17 000 km. Dráha se nazývá '''areostacionární''' od slova [[Ares]].

 

V praxi se mění nejen rovina rovníku, ale také úhlová rychlost [[Země]], a projevují se gravitační vlivy ostatních tělěs [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] - zvláště [[Měsíc]]e. Proto se družice, které mají zůstat na místě, musí stabilizovat, brzdit a zrychlovat.

 

Pokud by se změnila inklinace, družice začne kmitat podél poledníku, nad kterým je umístěna. Pokud se změní úhlová rychlost, začne družice zdánlivě „klouzat“ po [[Nebeský rovník|nebeském rovníku]]. Pokud se družice urychlí na rychlost větší, nežli je [[kruhová rychlost]], bude družice kmitat podél rovníku. V praxi obvykle dochází ke složení těchto pohybů a zdánlivá dráha družice opisuje osmičku nebo jinou dráhu.

 

 

{{Portály|Kosmonautika}}

[[Kategorie:Nebeská mechanika]]

[[Kategorie:Fyzika kosmických letů]]