Fructidorský převrat: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
založení článku
 
m →‎Historie: vnitřní odkazy
Řádek 5:
V období před 18. fructidorem se republikáni v Direktoriu ocitali pod stále větším tlakem protirepublikánských sil, které se ve [[Francie|Francii]] postupně přeskupily a ve volbách v březnu 1797 dosáhly velkého vítězství.
 
Republikánští zástupci v Direktoriu [[Paul de Barras]], [[Jean François Reubell]] a [[Louis-Marie de La Révellière-Lépeaux]] naplánovali státní převrat, ve kterém počítali s pomocí [[jakobíni|jakobínů]]. Vyzvali [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparteho]], který se právě vrátil ze svého prvního válečného tažení v [[Itálie|Itálii]], aby stáhl loajální vojsko z Itálie. Napoleon uposlechl žádosti a na podporu vyslal do [[Paříž]]e velitele 17. vojenské divize generála [[Charles Pierre François Augereau|Charlese Pierra Françoise Augereau]].
 
Dne 18. fructidoru roku V byl proveden převrat. Ve 49 [[francouzské departementy|departementech]] byly anulovány výsledky předchozích voleb, čímž 177 poslanců, převážně monarchistů, ztratilo svůj [[mandát]]. Člen Direktoria François Barthélemy byl vyhoštěn, Lazare Nicolas Marguerite Carnot, který rovněž nepodporoval státní převrat, se útěkem včas vyhnul zatčení. Oba členy nahradili Merlin de Douai a Nicolas-Louis François de Neufchâteau.
 
Politický obrat [[pravice|doprava]] v posledních volbách tak byl zažehnán, ovšem ústava Direktoria byla tímto opatřením jasně porušena. V důsledku toho nastalo v Paříži opět klima teroru. Nicméně jeho důsledky nebyly tak kruté jako během [[Maximilien Robespierre|Robespierrova]] [[Teror]]u. Odsouzení nebyli posíláni pod [[gilotina|gilotinu]], ale na [[deportace]] do [[Francouzská GyuanaGuyana|Guyany]].
 
== Reference ==