Johann Gottfried Herder: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Upravuji zh:赫爾德→zh:约翰·哥特弗雷德·赫尔德 |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 9:
Byl sice také ovlivněn francouzským [[osvícenství]]m, na rozdíl od univerzalistického [[racionalismus|racionalismu]] Kantova však přikládal velký význam národní a jazykové rozmanitosti. Jeho první významná práce, „O povaze a původu lidské řeči“ (1772), zkoumala vznik lidského jazyka vůbec a zde dospěl k závěru, že [[řeč]] nejspíše vznikla ne jako nástroj účelové komunikace, ale společného slavení a svátků. Jeho neobyčejně pronikavé náhledy na společenský význam řeči, na její vliv na myšlení a tudíž i na odlišnost lidských kultur dále rozvinul [[Wilhelm von Humboldt]] a navázala na ně řada [[Jazykověda|jazykovědců]] a [[antropolog]]ů až do současnosti.
V jeho osobě vrcholí německé „národní obrození“, to jest plné uznání [[Němčina|němčiny]] jako jazyka [[vzdělanost]]i a [[Kultura|kultury]] a její [[emancipace]] z nadvlády [[Latina|latiny]] a [[Francouzština|francouzštiny]], které o sto let později vedlo i ke sjednocení politickému a stalo se vzorem pro národní emancipační hnutí ve střední a východní Evropě. [[Národ]] je podle něj skupina lidí spojených společným jazykem, z něhož vyrůstá i jejich společná, ale ode všech jiných odlišná [[kultura]], což dokládal na lidové poezii, kterou jako první sbíral a vydával („Hlasy národů v jejich písních“ 1773). Zabýval se [[William Shakespeare|Shakespeare]]m, dávnou poezií germánských národů, ale také poezii [[Starý zákon|Starého zákona]], [[Homér]]em a [[Edda|Eddou]]. Proti nekritickému obdivování řecké a latinské antiky vyzvedal středověké umění, zejména [[gotika|gotiku]], kterou pokládal za dílo Germánů, vyzvedal však i poezii slovanských národů a předpovídal jim velkou budoucnost. Na to pak navázal [[romantismus]] a nejenom české národní obrození.
== Význam ==
| |||