Námořní války starověku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
|||
Řádek 23:
V [[5. století př. n. l.|pátém století př. n. l.]] pokračovaly řecké státy v budování rozsáhlého loďstva, přičemž v pozdních stádiích [[peloponéská válka|peloponéské války]] ([[431 př. n. l.|431]] – [[404 př. n. l.]]) začala [[Sparta]] představovat pro athénské námořnictvo významnou konkurenci. [[Athény]] si však i nadále zachovaly vedoucí postavení, pokud šlo o schopnosti manévrování. Jejich loďstvo bylo přemoženo teprve tehdy, když se Athéňané dopustili závažných strategických omylů. Jedním z takových omylů byla především výprava na [[Sicílie|Sicílii]] v roce [[415 př. n. l.]], během které byly v přístavu [[Syrakusy]] zablokovány dvě athénské flotily – dohromady více než 200 lodí.<ref name="hroch25">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref> V této situaci pak nebylo možné využít výhody dokonalého výcviku jejich posádek. Syrakusané navíc vyztužili své trirémy dřevěnou konstrukcí na přídích a v místech kotevních výložníků. V úzkých vodách, kde museli Athéňané útočit přídi proti přídi, byly lehčí athénské lodě ve značné nevýhodě. Nakonec z tohoto vojenského debaklu nevyvázla ani jedna loď. Jiná velká námořní porážka Athéňanů v peloponéské válce, v [[bitva u Aigospotamoi|bitvě u Aigospotamoi]], ukázala ještě jasněji omezení trirém v boji. V [[září]] roku [[405 př. n. l.]] bylo vysláno celé athénské vojenské loďstvo o síle 180 plavidel do [[Helespont]]u, aby chránilo flotilu dopravující obilí. Všechny lodě byly vytaženy na břeh, aby vyschly, a jejich posádky neměly prakticky žádné zásoby a nebyly schopné po delší dobu plavby. Když byly lodě prakticky opuštěny, zaútočili Sparťané a athénské loďstvo zničili.<ref name="hroch25">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref>
V dobyvačnému tažení [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] nehrálo [[Válečné loďstvo|námořnictvo]] důležitou roli, ačkoliv [[Alexandr]] vypravil flotilu s cílem prozkoumat [[Indický oceán]] a v době své smrti právě začal budovat další flotilu, kterou hodlal použít při plánované invazi do severní [[Afrika|Afriky]]. Ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]] čelil Alexandr, který nemohl svěřit flotilu svému nechtěnému spojenci – [[Athény|Athénám]], námořní hrozbě [[Peršan]]ů tím, že pochodoval kolem východního pobřeží moře a obsadil všechny perské [[přístav]]y<ref name="hroch25">{{Citace monografie | jméno=Simon | příjmení=Anglim | titul= Bojové techniky starověkého světa|vydavatel=Deus | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany= 80,126 |}}</ref>. V tomto případě se jednalo o výpravu, při které byly svedeny dvě velké bitvy. Kromě toho se bylo nutné uchýlit k zdlouhavému obléhání [[Tyros|Tyru]]. Alexandr nicméně musel chránit své komunikační trasy s Řeckem.
[[Soubor:Trireme.jpg|thumb|right|300px|Řecká triréma]]
| |||