Koupě Louisiany: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 7 lety
m
typo
m (r2.7.3) (Robot: Přidávám war:Pagpalit han Louisiana)
m (typo)
}}
 
'''Koupě Louisiany''' (anglicky: The Louisiana Purchase "Sale of Louisiana") bylo získání území o rozloze 2 140 000 km2 [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]] od [[Francie]] v roce [[1803]]. U.S.A. zaplatili 60 millionůmilionů franků (11 250 000 dolarů), zároveň odpustily Francii [[dluh|dluhy]] ve výšce 18 milionů franků (3 750 000 dolarů). Celková suma, kterou USA za území [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] zaplatily činila 15 milionů franků (v roce 2011 tato suma představovala 233 milionů dolarů). <ref>{{cite book|author1=David M. Kennedy|author2=Lizabeth Cohen|author3=Professor Thomas Andrew Bailey|coauthors=Thomas Bailey|title=The American Pageant: A History of the American People|url=http://books.google.com/books?id=L0wgPAAACAAJ|accessdate=19 December 2011|date=25 December 2008|publisher=Wadsworth|isbn=978-0-547-16654-4}}</ref><ref name="BLM">[http://www.blm.gov/natacq/pls02/pls1-1_02.pdf Table 1.1 Acquisition of the Public Domain 1781–1867]. (PDF) . Retrieved on 2011-12-19.</ref><ref>{{cite web|url=http://lsm.crt.state.la.us/cabildo/cab4.htm |title=Louisiana Purchase |publisher=Lsm.crt.state.la.us|accessdate=2010-06-11}}</ref>
Louisiana zahrnovala území 15 současných amerických států a dvou kanadských provincií. Koupená země zahrnovala celé území dnešního [[Arkansas]]u, [[Missouri]], [[Iowa|Iowy]], [[Oklahoma|Oklahomy]], [[Kansas]]u a [[Nebraska|Nebrasky]]; části [[Minnesota|Minnesoty]] západně od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]; většinu území [[Severní Dakota|Severní Dakoty]]; prakticky celé území [[Jižní Dakota|Jižní Dakoty]]; severovýchodní [[Nové Mexiko]]; severní [[Texas]]; části území dnešních států [[Montana]], [[Wyoming]], a [[Colorado]]; a Louisiany na západ od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], včetně města [[New Orleans]].
Navíc, koupě zahrnovala malé části země, které se eventuálně mohli stát součástmi kanadských provincií [[Alberta]] a [[Saskatchewan]]. Koupě, která zdvojnásobila velikost Spojených států, zahrnovala přibližně 23% současného území [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Podle sčítání obyvatel v roce [[1810]] počet bílých obyvatel v teritoriu dosáhl 92345.<ref>[http://www.census.gov/dmd/www/resapport/states/louisiana.pdf Louisiana Resident Population and Apportionment of the U.S. House of Representatives](PDF) U.S. Census Bureau</ref>
Koupě byla největším úspěchem prezidenta [[Thomas Jefferson|Thomase Jeffersona]]. V tomto období čelil domácí opozici, která koupi napádalanapadala jako eventuálně neústavnouneústavní. Ačkoliv věřil, že Ústava Spojených Států neobsahuje ustanovení pro získané území, Jefferson se rozhodl koupit Louisianu s cílem chránit přístup Spojených státu k přístavu [[New Orleans]] a získat volný pŕístuppřístup k řece [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Na získaném území už bylo zavedeno otroctví. Jefferson byl podporovatelem zavedení zákona o otroctví v Louisianě, co přispělo ke krizi v Unii o půl století později.<ref name="Herring, George p104">Herring, p. 104.</ref>
 
== Pozadí ==
Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených státu a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku." [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[Apalačské hory|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsali [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli teda využívat prístavpřístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabák, drůbeží maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] celé řeky [[Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšíchotehdejšího USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>
[[Napoleon Bonaparte]] získal Louisianu pro Francii v roku [[1800]] na základě [[Smlouva|Smlouvy]] z San Ildefonso, poté, co území bylo španělskou kolonií od roku [[1762]]. Smlouva z San Ildefonso byla ale držena v [[Tajnosti|tajnosti]]. Louisiana formálně zůstávala pod španělskou kontrolou až do odevzdání moci francouzským orgánům dne 30. listopadu [[1803]], jenom tři týdny před postoupení území [[Spojené státy americké|Spojeným Státům]].
[[Soubor:Cabildo.jpg|thumb|200px|right|Cabildo v New Orleansu, budova, kde bylo slavnostně předáno území části Louisiany Spojeným státům]]
V tomto období měl Jefferson aktualizované špionážní zprávy o Napoleonových vojenských aktivitách a záměrech v [[severní Amerika|severní Americe]]. Částí jeho strategie bylo dát Du Pontovi informace, které byli drženy v tajnosti mezi ním a Livingstonem. Též dával záměrně odporující příkazy Monroeovi a Livingstonovi. Jefferson byl zoufalý ze skutečnosti, že potencionální vojna s Francií může nastat a snažil se jí vynoutvyhnout všemmivšemi prostředky. V roce 1802 vyslal [[James Monroe|Jamese Monroa]] do Paříže s cílem dojednat dohodu, kdyby ale jednání ztroskotala, měl za úkol jít do Británie dohodnout spojenectví. Španělsko až dokonce roku [[1802]] odkládalo odevzdání Louisiany Francii, co ale stupňovalo nepřátelské nálady Ameriky. Taky odmítnutí Španělska postoupit [[Florida|Floridu]] Francii znamenalo, že Louisiana byla lehce zranitelnou. Monroe byl formálně vyhoštěn z Franci během jeho poslední diplomatické mise a jeho opětovné vyslání vyvolávalo otázky vážnosti zájmu USA o koupi.
Napoleon potřeboval [[mír]] s Velkou Británií, aby mohl implementovat Smlouvu z San Ildefonso a převzít vlastnictví Louisiany. Jinak by Louisiana byla lehkou kořistí pro [[Británie|Británii]], nebo dokonce pro Spojené státy. Ale na začátku roku 1803 se zdála být válka mezi Francii a Británii nevyhnutelnou. 11. března 1803 se Napoleon začal připravovat na [[Invaze|invazi]] do Británie.
== Podpis smlouvy ==
 
V sobotu, April 30,. apríla [[1803]], byla v [[Paříž]]i podepsána Smlouva o koupi Louisiany Robertem Livingstonem, [[James Monroe|Jamesem Monroem]] a Barbé Marbois. 4. července oznámil Jefferson tuto skutečnost americkému lidu. Po podpisu Smlouvy o koupi Louisiany v roce [[1803]], Livingston přednesl toto slavné poselství "Žili jsme dlouho, ale tohle je nejšlechetnější práce všech naších životu...Od tohoto dne Spojeným státumstátům patří místo medzimezi velmocemi první kategorie."<ref>{{cite web|url=http://www.lpb.org/education/tah/lapurchase/quotes.cfm |title=America's Louisiana Purchase: Noble Bargain, Difficult Journey |publisher=Lpb.org |date= |accessdate=2010-06-11}}</ref>
20.října [[Senát USA]] ratifikoval smlouvu poměrem hlasu dvacetčtyřidvacet čtyři ku sedmi. Následujícího dne Senát splnomocnil prezidenta Jeffersna k převzetí moci nad [[Teritorium|teritoriem]] a ustanovení dočasní vojenské vlády. V zákonodarním procesu dne 31. října, [[Kongres]] ustanovil dočasná opatření, aby místní civilní vláda mohla pokračovat tak, jako pod francouzskou a španělskou vládou a splnomocnil prezidenta k použití vojenské síly s cílem udržet [[Občanství|občanský]] pořádek. Byli navrhnuty plány na vyslání několika misí pro objevení a zmapování nového území, nejvýznamnější byla [[Lewisova a Clarkova expedice]].
[[Francie]] odevzdala [[New Orleans]] 20. prosince 1803 v Cabildu. Odevzdávání [[St. Louis]], dne 10. března [[1804]] bylo provázeno formální ceremonií.
== Hranice území ==
 
Rozsah koupeného území vyvolal spory medzimezi Spojenými státy a [[Španělsko|ŠpanélskemŠpanělskem]]. Hranice území nebyli definovány v [[Smlouva z Fontainebleau|Smlouvě z Fontainebleau]] v roce [[1762]], kdy Francie odstoupila území Španělsku, v třetí Smlouvě z Ildefonso z roku [[1800]], ani v SmlouvéSmlouvě o koupi Louisiany v roce [[1803]].<ref>{{cite book |last= Schoultz |first= Lars |title= Beneath the United States |year= 1998 |publisher= Harvard University Press |isbn= 9780674922761 |pages= 15–16|url=http://books.google.com/books?id=Qxhd5QIQGQcC}}</ref>
 
Spojené státy prohlašovali, že Louisiana zahrnuje celou západní část řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] až k hřebenům [[Skalnaté hory|Skalnatých hor]] a území, které se táhlo na jihovýchod k řece [[Rio Grande]] a k západní [[Florida|Floridě]].<ref name="Haynes2010">{{cite book|last=Haynes|first=Robert V.|title=The Mississippi Territory and the Southwest frontier, 1795-1817|url=http://books.google.com/books?id=PygOrpm2E64C&pg=PA115|accessdate=19 March 2012|year=2010|publisher=University Press of Kentucky|isbn=978-0-8131-2577-0|pages=115–116}}</ref> Španělsko trvalo na skutečnosti, že Louisiana nezahrnuje větší území než západní břeh řeky Mississippi a města [[New Orleans]] a [[St. Louis]].<ref>{{cite book |last= Hämäläinen |first= Pekka |title= The Comanche Empire |year= 2008 |publisher= Yale University Press |isbn= 978-0-300-12654-9 |page= 183}}</ref> Spor byl definitivně rozřešen [[Smlouva Adams-Onis|Smlouvou Adams-Onis]] v roce [[1819]], kterou si Spojené státy víceméně prosadili své územní požadavky.
 
 
Protože západní hranice území byla sporná v čase koupi, Prezident Jefferson začal okamžitě organizovat tři expedice na zmapování teritoria. Všechny tři začínali u řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. [[Lewisova a Clarkova expedice]] v roku 1804 jela proti proudu [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]; expedice [[Red (přítok Mississippi)|řeky Red]] v roku [[1806]] objevovala údolí řeky [[Red (přítok Mississippi)|Red]]; [[Pikova expedice]] v roce 1806 začínala v [[Missouri]], poté se ale stočila na jih s cílem prozkoumtprozkoumat povodí řeky [[Arkansas (řeka)|Arkansas]]. Mapy a zápisy objevitelů pomohli definovat hranice počas jednání o [[Smlouva Adams-Onis|Smlouvě Adams-Onis]], která definitivně určila západní hranici Louisiany.
 
== Literatura ==