|
Rozlišujeme několik typů transplantací. Jedná se o tzv. transplantace allogenní, xenogenní a
autologní.
*'''Autologní''' transplantace je transplantace u které se jedná o přenos tkáně nebo orgánu na jiné místo téhož jedince. Allogenní transplantace je transplantací mezi různými jedinci stejného živočinéhoživočišného druhu, při xenogenní tranplantacitransplantaci se přenášejí tkáně mezi různými živočišnými druhy. Při autologních transplantacích nehrozí odmítnutí transplantované tkáně, [[imunitní systém|imunitním systémem]], protože se jedná o tkáň tělu vlastní. Obvykle se provádí autologní transplantace [[kůže]], ale také například cév. Toto je zvláště důležité při [[bypass]]u, kdy se použijí [[cévy]] pacienta většinou z lýtek jako [[cévy]] pro vyživování [[srdce]].
*'''Allogenní''' transplantace jsou nejběžnější transplantací. Obecně, pokud se mluví o transplantacích, máme na mysli právě transplantace mezi různými jedinci stejného druhu, díky kterým dochází po celém světě k záchraně desítek tisíc životů.
* [[Xenotransplantace|'''Xenogenní''' transplantace]] v sobě skrývá ještě více problémů, než transplantace allogenní, protože rozdíly mezi jednotlivými živočišmýmiživočišnými druhy jsou podstatně markantnější, než mezi jedinci stejného druhu. Ovšem pokud by bylo možné toto obejít, skrývala by xenogenní tranplantacetransplantace, vzhledem k nedostatku dárců orgánů, velký klinický potenciál.
Zvláštním 4. typem tranplantacítransplantací je [[implantace]], neboli transplantace umělé, syntetické tkáně.
== Náročnost tranplantacítransplantací ==
TranplantaceTransplantace jsou z hlediska finančního, organizačního i chirurgického velmi náročné operace. Pro jejich provedení je potřeba tým zkušených chirurgů, potřeba je i následná komplexní péče o pacienty. Proto se často tranplantacetransplantace soustřeďují do specializačních [[transplantační centrum|tranplantačníchtransplantačních center]]. V neposlední řadě je velmi koplikovanákomplikovaná údržba [[registr]]ů pacientů čekajících na trasplantacitransplantaci.
== Následná péče o pacienta ==
Je potřeba si uvědomit, že samotným chirurgickým zákrokem úspěšná tranplantacetransplantace nekončí. Jak už bylo řečeno, bez tlumení IS [[imunosupresiva|imunosupresivy]] dochází k rejekci transplantátu. Tomu je potřeba zabránit, protože jinak by celá tranplantacetransplantace přišla vniveč. Celoživotním podáváním [[imunosupresiva|imunosupresiv]] je možné odhojení předejít. To s sebou ale nese významné komplikace. Funkcí IS je chránit jedince před škodlivými cizorodými látkami a organismy zvenčí, ale také chránit tělo před vlastními buňkami, které jsou poškozené a za normálních podmínek jsou odstraňovány. Při utlumení IS se pacient stává velmi náchylný k výše zmíněným nebezpečím. První týdny po operaci musí být proto pacienti izolováni na speciálních odděleních transplantačních center, aby nedocházelo k životu ohrožujícím [[infekce|infekcím]]. Postupem času je možné tlumení IS zmírnit, ve většině případů však ne zcela léky vysadit. I po několika letech by totiž po vysazení imunosupresiv došlo k odhojení tranplantovanétransplantované tkáně a i následné smrti (jde-li o transplantaci životně důležitého orgánu)
== Časová osa úspěšných transplantací ==
| 