Bitva u desátého milníku: Porovnání verzí

V květnu roku [[530]] byl svržen vandalský král [[Hilderich]] a na jeho místo nastoupil uzurpátor Gelimer. Zpráva o Hilderichově svržení velmi pobouřila , císaře Východořímské říše Justiniána. Hilderich byl totiž Justiniánův přítel. Za Gelimerovy vlády vztahy mezi oběma říšemi velice utrpěly a po několika diplomatických jednáních Justinián sebral [[Armáda|vojsko]] a rozhodl se dosadit na trůn zpět Hildericha. Rychle uzavřel mírovou smlouvu s nově vzniklou Perskou říší a poté poslal svého velmi zkušeného vojevůdce Belisara na výpravu proti Vandalům. Belisar toto přijal velmi nerad, neboť vojsko bylo unaveno z boje s Peršany. Kartágo, kde Vandalové vládli, bylo vzdáleno více než 40 dní plavby a navíc měli Vandalové nejmocnější flotilu v celém Středozemním moři. I pozemní vojsko bylo tvrdým oříškem neboť Vandalové disponovali velice dobrou jízdou. Té měli až 30 000. I přes očekávaný neúspěch přípravy pokračovaly. 22. června 533 byzantská flotila v počtu 500 dopravních plavidel a 92 válečných lodí vyplula. Na palubě se nacházelo 10 000 pěšáků, 600 Hunů, 400 Herulů a 5 000 jezdců složených z thráckých spojenců. Nejprve se výprava zastavila na Sicílii aby doplnila zásoby a zde se BalisarBelisar dozvěděl o tom, že na Sardinii vypuklo povstání a Gelimer tam poslal celou svoji flotilu. Proto se už Belisar nemusel obávat námořního útoku. Navíc s flotilou odplulo i 5 000 Vandalů, čili se výrazně oslabila jejich pozemní síla. 31. srpna 533 se Byzantské vojsko vylodilo asi 300 km jihovýchodně od Kartága. Hned další den padlo město Sullekhtum. Tam Belisar zajmul Gelimerova kurýra. Po výslechu ho Belisar poslal ke Gelimerovi s tím, že přišel dosadit na trůn právoplatného krále a ať se radši vzdá. Gelimer odmítl a nechal popravit Hildericha i s celou jeho rodinou. Byzantinci na cestě do Kartága museli projít dlouhou, úzkou soutěskou Ad Decimum podle milníku, který označoval vzdálenost deseti mil od Kartága. Gelimer tedy přichystal plán útoku.