Václav Havel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Biografické práce: +4 bibliogr.údaje |
m →Disent: požadovaný zdroj, nicmene ani se zdroji se to nema hrotit, zrovna tahle informace je vsude, kde se o tom mluvi |
||
Řádek 82:
V roce 1976 začal komunistický režim pronásledovat hudebníky z nezávislé [[rock]]ové scény. Čtyři nekonformní umělci z okolí skupiny [[The Plastic People of the Universe]] byli uvězněni a Václav Havel se spolu s [[Jiří Němec|Jiřím Němcem]] a dalšími postavil na jejich obranu. Vlna solidarity světové veřejnosti i domácích disidentů, kterou pomohli vyvolat, vedla ke vzniku občanské iniciativy [[Charta 77]], zaměřené na dodržování [[Základní lidská práva|lidských práv]], jež své první prohlášení datovala k 1. lednu 1977. Václav Havel se – spolu s [[Jan Patočka|Janem Patočkou]] a [[Jiří Hájek|Jiřím Hájkem]] – stal jedním z prvních mluvčích Charty. Následkem toho strávil v lednu až květnu 1977 pět měsíců ve vyšetřovací vazbě, v říjnu pak byl odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně, další vyšetřovací vazba ho čekala v lednu až březnu 1978.<ref>Prečan (1990), s. 496</ref>
V dubnu 1978 se Václav Havel stal spoluzakladatelem a mluvčím [[Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných|Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných]] (VONS), který v Československu monitoroval případy politických vězňů a zasazoval se o jejich propuštění. Téhož roku uveřejnil esej ''[[Moc bezmocných]]'', analýzu fungování komunistického režimu a zároveň program nenásilného odporu vůči němu. Byl tehdy také jedním ze signatářů prohlášení ''Sto let českého socialismu'', podle něhož československý režim, který se označoval jako socialistický, nedostál požadavkům dělnického hnutí formulovaným před sto lety.<ref>Socialistický kruh: [http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=348&Itemid=49 Václav Havel a další: Sto let českého socialismu]</ref> V květnu 1979 byl Havel spolu s ostatními členy VONS zatčen a strávil následujících pět měsíců ve vazbě. Odtud začal psát své ženě dopisy, které se staly základem knihy ''[[Dopisy Olze]]'', vydané roku 1983. V říjnu 1979 se konal proces se skupinou disidentů a Václav Havel byl za podvracení republiky odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně. Podle biskupa [[Václav Malý|Václava Malého]] tehdy Havel dostal nabídku vyhnout se vězení a působit jako dramaturg v [[New York]]u, kterou se ale rozhodl přijmout pouze tehdy, kdyby byli osvobozeni i všichni ostatní členové skupiny.<ref>{{Citace elektronického periodika|url= http://www.novinky.cz/domaci/254366-misto-na-broadway-sel-havel-dobrovolne-do-vezeni-vzpomina-biskup-maly.html| titul = Místo na Broadway šel Havel dobrovolně do vězení, vzpomíná biskup Malý| periodikum = Novinky.cz |datum vydání = 2011-12-23 | příjmení = Danda | jméno = Oldřich}}</ref> Od podzimu 1982 trpěl opakovanými zápaly plic. V únoru 1983 mu byl výkon trestu ze zdravotních důvodů přerušen
Celkem asi pět let pobytu v komunistickém [[věznice|vězení]] trvale zhoršilo jeho zdraví, zároveň však mezinárodní vlna [[mezinárodní solidarita|solidarity]] zvýšila jeho prestiž doma i v zahraničí. Havlův blízký přítel [[Ivan Martin Jirous]] uvítal Havlovo propuštění příležitostnou básní, ve které si povšiml časové shody a přihlásil Havla i sebe k odkazu [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]].<ref>[[Ivan Martin Jirous|Jirous, Ivan]]: ''Magorovy labutí písně'' Rozmluvy, Purley, Surrey 1989, str. 14</ref>
| |||