Variátor (převodovka): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
YFdyh-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám he:תיבת הילוכים רציפה
+ variátory s kuželovými satelity, vč. literatury
Řádek 17:
==== Konstrukce ====
:Konstrukce využívá páru kuželových kol (na straně hnací i hnané), které dohromady tvoří drážku pro vedení řemenu. Kola jsou orientována vrcholy proti sobě tak, aby bylo vytvořeno úžlabí pro řemen. Změnou vzdálenosti mezi kužely je dosaženo změny poloměru (průměru) přes který je veden řemen. Poloha kuželů na straně hnané i hnací hřídele musí být taková, aby obvodová vzdálenost převodu, byla shodná s délkou (obvodem) řemenu.
:<gallery>
Image:Variator_A.png|Schema variátoru s párovými kuželovými koly.
Image:Variohoog.gif|Řemen na '''vnějším''' obvodu kužele/kola.
Řádek 54:
:: - pokud je vložené kolo vně za osou hřídele (značeno červeně) je směr otáčení hřídelí protiběžný.
 
:<gallery>
Image:Variator_D.png|Schema variátoru s talířovitými koly, přenos vloženým kolem
</gallery>
Řádek 83:
|}
 
:<gallery>
Image:Variator_E.png|Schema sférického variátoru, přenos vloženým kolem
Image:Variator_F3.png|Schema sférického variátoru, přenos vnějšími kužely
Řádek 89:
Image:Duo-QuattroCONI.JPG|Dvojitý sférický variátor<br />přenos vnějšími kužely<br />.
</gallery>
 
=== Variátory s kuželovými satelity ===
[[Soubor:CVT.jpg|500px|náhled|vpravo|Variátor CVT s kuželovými satelity]]
==== CVT ====
Jde o spojitě měnitelný převod s tuhými frikčními členy uspořádanými jako planetové soukolí. Jeho satelity mají tvar hladkých komolých kuželů, s nimiž v záběru je úzké centrální kolo a na obvodu úzký věnec. Centrální kolo i věnec se při změně převodového poměru posouvají v axiálním směru navzá-jem protisměrně, což je umožněno pohyblivostí os kuželů v radiálním směru. V zájmu neutralizace axiálních sil na ložiska se tento variátor realizuje jako symetricky zdvojený, viz obrázek vpravo.
 
Hladké neozubené satelity mají tvar dvojitých komolých kuželů. Hřídele těchto dvojkuželů '''4''' jsou do skříně '''9''' namontovány prostřednictvím kyvných ramen, aby mohly měnit svou vzdálenost od osy rotace. Zvnějška jsou dvojkužele '''4''' v kontaktu s dvojicí symetricky umístěných, axiálně posuvných věnců '''3'''. spojených prostřednictvím bubnu '''8''' s výstupní hřídelí '''2'''. Obdobně jsou zevnitř dvojkužele '''4''' v záběru s dvojicí hladkých centrálních kol '''5''' navzájem protisměrně posuvných na vstupní hřídeli '''1'''. Disky centrálních kol i věnce musí být úzké, aby se příliš nelišily převodové poměry na jejich okrajích. Pro přenos většího točivého momentu je však žádoucí zvětšit styčnou plochu. Proto jsou obě centrální kola '''5''' složena ze tří kotoučů. Prostřední kotouč '''7''' je upevněn na náboj centrálního kola. Krajní kotouče '''6''' jsou navzájem propojeny ozubeným diferenciálem vyrovnávajícím odlišné převodové poměry kotoučů '''6'''. Obdobně jsou řešeny věnce '''3'''.
 
U této koncepce je axiální posuv věnců i centrálních kol ovládán hydraulicky. Regulační systém řídí přítlak frikčních členů podle přenášeného momentu a též kompenzuje vliv odstředivé síly na tlak v obvodových válečcích. V zájmu rovnoběžného posuvu věnců i při nestejných pasivních odporech jsou válečky individuálně plněny paralelními pístkovými čerpadly.
 
[[Soubor:IVT.jpg|500px|náhled|vpravo|Variátor IVT]]
==== IVT ====
Mechanické ovládání přítlaku i převodového poměru znázorňuje následující obrázek. Jde v tomto případě o systém s přepínatelnými režimy CVT (Continuously Variable Transmission – spojitě měnitelný převod s omezeným převodovým rozsahem) a IVT (Infinitely Variable Transmission), u nějž je rozsah převodových poměrů neomezený, ale má horší [[Účinnost (fyzika)|účinnost]].
 
Funkce mechanismu pro změnu převodu: Když servomotor pootočí ozubeným kolem '''1''', odvalí se satelit '''2''' uvnitř korunového kola '''3''', takže pootočí centrálním kolem '''4''' vůči sousednímu centrálnímu kolu '''5''' spojenému se vstupní hřídelí, která je umístěna v nejvnitřnější z dutých hřídelí a spojena s centrálním kolem '''4'''. Vzájemné natočení těchto hřídelí vede k pootočení kola '''6''' a s ním spojeného šroubu s pravým a levým závitem. To má za následek změnu vzájemné vzdálenosti centrálních třecích kol '''7''' a '''8'''. Obdobně je nastavována vzájemná vzdálenost věnců '''9''' a '''10'''.
 
Funkce mechanismu pro ovládání přítlaku: Zatímco při změně převodu je vzájemný axiální pohyb třecích centrálních kol opačný než u věnců (místo vzájemného přibližování jde o vzájemné oddalování a naopak), tak při změně přítlaku se věnec i jemu příslušné centrální kolo posouvají souhlasně (jde o mikropohyb). Ten je do systému vnesen diferenciálem, jehož unášeč '''11''' je poháněn přes šnekový převod příslušným servomotorem.
 
Mechanický systém regulace pomocí servomotorků je energeticky úspornější než systém hydraulický.
 
Variátor s kuželovými satelity díky velkému množství kontaktních třecích plošek nepotřebuje extrémně vysoké Hertzovy tlaky, což je výhodné z hlediska životnosti. Je prostorově i hmotnostně úsporný, snáší dobře vysoké otáčky, má příznivou účinnost a je schopen přenášet výrazně vyšší výkon než jiné spojitě měnitelné převody.
 
== Související články ==
Řádek 94 ⟶ 115:
: [[Převodovka]] (obecný popis)
: [[Motocyklový variátor|Variátor (motocyklový)]]
 
== Zdroje ==
*Vosátka J.: New Concept of Continuously Variable Transmission, Journal of Middle European Construction and Design of Cars (MECCA) 1/2005, ČVUT Praha
 
*Hampl J., Vítek J.: A New Concept of Infinitely Variable Transmission for Mechanically Powered Gyronuses, MECCA 1 + 2 2006, ČVUT Praha
 
[[Kategorie:Převodovka]]