Naturalizace: Porovnání verzí

'''Naturalizace''' je právní a administrativní postup, jímž získává [[Státní příslušnost|státní příslušnost]] [[Osoba|osoba]], která se v daném [[Stát|státěstát]]ě nenarodila. Člověk tímto procesem získá stejná nebo podobná práva jako [[Občan|občan]], který se v daném [[Stát|státě]] narodil. Častým důvodem pro naturalizaci je například sňatek s občanem státu.<ref>''Encyklopedický slovník''. Praha: ED 1999, str. 727.</ref>

Obecně, člověk musí splňovat základní podmínky, které jsou téměř všude stejné. Ty zahrnují například určitou dobu, po kterou člověk musí legálně pobývat na území daného [[Stát|státu]]; dále se pak jedná o [[slib]], kterým se naturalizovaná osoba zavazuje dodržovat zákony daného [[Stát|státu]]. Někdy se přidává i slib, kterým naturalizovaná osoba přísahá věrnost [[Vlajka|vlajce]] daného [[Stát|státu]], apod. V některých státech, které nemají v zákonech tzv. ''„dvojí občanství“ ([[Dvojí občanstvíbipolitismus]]''), je rovněž vyžadováno, aby naturalizovaná [[Osoba|osoba]], předložila důkaz o tom, že se vzdala svého původního [[Občanství|občanství]]. Nicméně tato podmínka je někdy odpuštěna [[Osoba|osobám]], pro které je těžké se zříct svého původního [[Občanství|občanství]], nebo jim bylo odebráno. Do této kategorie patří [[Uprchlík|uprchlíci]], osoby bez [[Státní příslušnost|státní příslušnosti]], atd.

Naturalizace bývá založená na dvou principiálních právech: ''[[Iusius soli]]'' (''právo„právo místa''místa“) a ''[[Iusius sanguinis]]'' (''právo„právo krve''krve“), nicméně ve většině [[Stát|států]] se používá kombinace obou dvou těchto práv.

Během postupné [[Globalizace|globalizace]] ve [[20. století]] a také rovněž kvůli mnoha [[Válka|válkám]], se začali [[Uprchlík|uprchlíci]] dělit do několika kategorií: ''poltičtí''političtí, ''ekonomičtí'', ''váleční'', atd.