Kostel svatého Bartoloměje (Divišov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení souřadnic; kosmetické úpravy
Řádek 44:
 
== Historie ==
[[Divišov]]ský kostel, který byl poprvé v literatuře uveden v roce [[1350]], byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. Jak už v [[Divišov]]ě bývá zvykem, tak v roce [[1742]] vyhořel a rozsáhlým požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony. Tři roky po tomto městští konšelé [[kostel]], ve kterém se nachází kostelní rodinná [[hrobka]] rodu [[ŠternberkŠternberkové|Šternberků]]ů, přestavěli v pozdně [[baroko|barokním]] stylu a byl ulit nový [[zvon]], jenž pojmenovali [[Bartoloměj]]. Vysoká věž vystupující jako [[rivalit]] ze západního vstupního [[průčelí]] byla dokončena až roku 1793. Barokní kostel je jednolodní s [[Kněžiště|presbytářem]] ukončeným segmentově a s obdélnými přístavky ( [[oratoř]] a [[sakristie]] ). [[Loď]] má strop s [[fabion]]em, [[Kněžiště|presbytář]] sklenut plackou a v závěru [[luneta]]mi. Vnitřní zařízení bylo sem dáno z jiných kostelů, kapliček a chrámů (např. z [[Kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého|Karlova chrámu]] v Praze raně [[baroko|barokní]] sloupový [[oltář]] , v nástavku s kopií Madony [[Ara coeli]] z roku [[1760]], sloupový pozlacený [[oltář]] [[svatý Kříž|sv. Kříže]] z roku [[1687]] a sloupový [[oltář]] sv. Václava z roku [[1661]]; z klášterního chrámu sázavského rámový oltář [[svatý Prokop|sv. Prokopa]] s velkolistým [[akant]]em, z doby kolem roku [[1700]]).
Dřevěná [[kazatelna]] je z roku [[1751]]. Tehdejší [[baroko|barokní]] [[kazatelna|kazatelny]] převzaly [[mnohoúhelník|polygonální]] formu pozdně [[gotika|gotických]] a [[renesance|renesančních]] [[ambon]] a zachovaly také tradiční rozdělení na [[řečniště]] s vchodem zpravidla ze strany a na vlastní stříšku, na níž vrcholila [[plastika|plastická]] výzdoba. [[Řečniště]] je architektonicky členěno [[pilastr]]y a sloupky, dále zdobeno plastikami a reliéfy. Na vypouklém řečništi je mezi válečnými trofejemi a [[rokaj]]ovou výzdobou plastický alianční znak majitelů [[Český Šternberk|českošternberského]] [[panství]] Františka A. z Roggendorfu a Barbory Marie, rozené z [[Götzen]]u. [[Baroko|Barokní]] sošky nad [[zpovědnice|zpovědnicí]] a na pilířích [[kruchta|kruchty]] jsou z první čtvrtiny [[18. století]]. Na vnější stěně [[sakristie]] jsou zasazeny tři hluboce sešlapané figurální náhrobníky. Na jednom je postava rytíře se šternberským znakem, na zbylých dvou ženské postavy se znakem roku [[Páni z Říčan|pánů z Říčan]]. Pocházejí z konce [[16. století]].