Jan Reich: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m typos
Řádek 32:
== Životopis ==
O fotografii se zajímal již od dětských let, kdy sledoval život svých prarodičů na fotografiích zasílaných ze zámoří. V roce 1959 maturoval na jedenáctileté střední škole a po maturitě pracoval jako stavební dělník v Armabetonu. Koncem padesátých let vznikly první fotografie Prahy, které předznamenaly autorův budoucí zájem o historii a architekturu města (cykly ''Začátky'', ''Praha''). Po komunistickém převratu přišla rodina o majetek, otec byl vystěhován do Sudet, kde Reich po čase fotografoval zbytky opuštěné civilizace (cykly ''Znaky kraje'' a ''Doubice''). V roce 1961 pracoval jako rekvizitář ve [[Barrandov Studio|filmových studiích Barrandov]] a v témže roce nastoupil dvouletou vojenskou službu. Po jejím absolvování pracoval v jako fotograf v družstvu [[Fotografia]] v Praze, kde si osvojil práci s velkoformátovou kamerou. Střídal dělnické profese a ve volném čase fotografoval na kinofilm. Na jaře 1964 jednu sezónu pracoval jako dělník v cirkuse Evropa, se kterým procestoval Slovensko. V následujícím roce absolvoval s Cirkusem Kludský turné po Moravě. Během těchto cirkusových angažmá vznikly cykly ''Slovensko'' a ''Cirkus'', které obsahují důvěrné portréty artistů a krotitelů v jejich prostředí. V letech 1965 až 1970 studoval [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]] v Praze, obor [[výtvarná fotografie|výtvarné fotografie]]. Během studia vznikly především fotografické soubory motivované vzpomínkami na mládí v Sudetech, zátiší a portréty. Žil život bohéma a často pobýval s generací narozenou kolem roku 1940 v ateliéru pod [[Vyšehrad]]em – například s [[Boris Hybner|Borisem Hybnerem]] nebo [[Pavel Sedláček|Pavlem Sedláčkem]]. V roce 1968, po ruské invazi, skončilo svobodné fotografování pro časopisy. Ve zhoršující se situaci se Reich
rozhodl odjet koncem roku 1969 ze země; devět měsíců zkusil žít v Paříži, intenzivně fotografoval Leicou na kinofilm všední a skutečnou atmosféru města v různých pařížských čtvrtích, fotografoval místní obyvatelstvo (vznikly zde cykly ''Portrét'' a ''Paříž''), ale nakonec se vrátil zpět do Československa, kde dokončil studium na vysoké škole. Během 70tých70. let vytrvale fotografoval svět svého dětství – pražské periferní čtvrti Holešovice, Libeň, Vysočany s jejich opuštěnými továrnami, dvory, ohradami a přístavy; vznikal tak postupně soubor ''Mizející Praha'', zprvu snímaný na kinofilm a dokončený na formát 13x18 cm dřevěnou kamerou, předanou mu z pozůstalosti Josefa Sudka. Kromě toho je autorem několika barevných publikací a velkého množství barevných pohlednic Čech a Prahy, které na zakázku zhotovoval pro nakladatelství Pressfoto.
 
Od konce 70tých70. let se autorova tvorba zásadně změnila, Reich se oženil, zakoupil chalupu na venkově a svou pozornost zaměřil na systematické dokumentování dávných hodnot české krajiny. Na původní dřevěné velkoformátové fotoaparáty snímal po třicet následujících let krajinu Sedlčanska nesoucí stopy uplynulých staletí; českou krajinu s jejími historickými místy doplnil soubory fotografií původních venkovských interiérů, včetně zátiší, portrétů místních obyvatel a své rodiny (cyklus ''Dům v krajině''). Od roku 1970 byl profesionálním fotografem. Během 80tých80. let velkoformátovými aparáty vytvořil i rozsáhlé soubory fotografií Prahy - historická místa snímal bez lidí a na těchto záběrech zachytil současnou podobu města vytvořenou mnoha generacemi (cykly ''Praha'', ''Vltava a Praha''). Po roce 1989 se Reich rozhodl nasnímat historická a duchovní místa krajiny celých Čech, po deset let pořizoval dřevěným velkoformátovým fotoaparátem záběry slavných pamětihodností jako je [[Kuks]] či [[Karlštejn]] i míst většině lidem téměř neznámých. Výběr 150 fotografií byl vydán knižně v roce 2005 a byl oceněn hlavní cenou Magnesia Litera (cyklus ''Bohemia'').
 
V roce 2000 založili fotografové [[Karel Kuklík]], Jan Reich, [[Jaroslav Beneš (fotograf)|Jaroslav Beneš]] a [[Bohumír Prokůpek]] skupinu [[Český dřevák]] (pojem dřevák znamená dřevěný, skříňový fotoaparát) a s tímto sdružením Jan Reich také vystavoval. Během následujících let se věnoval převážně krajině Sedlčanska a tvorbě zátiší plných tajemství a světelných kontrastů, záběry snímal na největší možný formát aparátu 30x40 cm (cykly ''Krajina'', ''Zátiší'').