Polané (východní): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kokpit (diskuse | příspěvky)
dopřeložení a info z dalších zdrojů
Kokpit (diskuse | příspěvky)
m doplnění
Řádek 5:
V 9. a 10. století již měli Polané dobře vyvinuté orné zemědělství, chov skotu, lovectví, rybářství, sběr medu a také řemeslnou výrobu, např. kovářství, slévačství kovů, hrnčířství, výrobu šperků atd. Tisíce předpolanských [[Kurhan|kurhanů]], které byly objeveny při archeologických pracech naznačují, že na tomto území byla vysoká hustota zalidnění. Bydleli v malých rodinách v polozakopaných zemljankách a nosili prosté šaty a jednoduché šperky. Před tím než přijali křesťanství své mrtvé spalovali a navršili přes ně násyp v podobě kurhanu.
 
V 9. století vládli Polanům [[Chazaři]] a Polané jim museli odvádět poplatky. Kolem roku 860 podnikli [[Varjagové]] ([[Vikingové]]) několik úspěšných válečných tažení proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]], [[Pečeněgové|Pečeněgům]] a [[Poločané|Poločanům]] a pravděpodobně ovládli i území Polanů s centrem v [[Kyjev]]u a stáli u vzniku dynastie [[Rurikovci|Rurikovců]] (podrobněji viz [[Normanská teorie vzniku ruského státu]]). Kolem roku 880 byla země Polanů dobyta [[Oleg|Olegem z Novgorodu]], spojena a byl[[Novgorod|Novgodským]] zdeknížectvím [[Severjané|Severjanů]] a tím byl vytvořen první státní útvar východních Slovanů, [[Kyjevská Rus]].
 
Největší města Polanů byla [[Kyjev]], [[Perejaslav-Chmeľnickij|Perejaslav]], [[Rodnija]], [[Vyšgorod]], Belgorod (či Bilgorod, Bilogorod) na řece [[Irpin]] (dnes vesnice [[Bilogorodka]]) a [[Kaniv]] (není jisté, zda všechny uvedené názvy měly stejný slovní základ s názvy v době Polanů). V 10. století se označení "Polané" již nepoužívalo a nahradilo ho obecné "Rusové"<ref>k etymologii slova "Rus" více [[Normanská teorie vzniku ruského státu|zde]]</ref>. Poslední písemná zmínka o Polanech jako kmeni je z roku 944. Polané, resp. jejich potomci, se v dalších stoletích podíleli na etnogenezi pozdějšího [[Ukrajinci|ukrajinského národa]].<ref>[http://www.navychod.cz/?req=article&id=236 Jaroslav Otčenášek: Etnogeneze národů: Slovanské kmeny]</ref>.
 
Staré kroniky shodně uvádějí, že socioekonomické vztahy byly v obcích Polanů v porovnání se sousedními kmeny vysoce rozvinuté. Polanům se také mezi ostatními [[Východní Slované|východoslovanskými]] kmeny nejvíce připisuje místo ve staroruských bájích a jsou v nich považováni za přímé předchůdce Kyjevské Rusi s největším podílem na vzniku ruské státnosti. Kyj, jeden ze tří bratrů, kteří podle legendy uvedené v [[Kyjevský letopis|Kyjevském letopise]] založili ''hrazené město Kyjev'' byl také údajně kníže kmene Polanů. (viz [[Kyjev]] a [[Kyj, Šček a Choryv]]).
 
V Kyjevském letopise se také píše: "''...tito Slované odešli, usadili se na Visle a nazvali se Lachové. Někteří z těchto Lachů se pojmenovali Polané, jiní Lachové, Lutici, jiní Mazovšané, jiní Pomořané. A rovněž stejní Slované přišedše, usadili se i podél Dněpru a nazvali se Polané...''"<ref>Jarmila Bednaříková, Zdeněk Měřínský, Aleš Homola: "Stěhování národů a východ Evropy", str. 38-39, Vyšehrad, Praha 2006, ISBN 80-7021-787-1 (ukázka v pdf)</ref>. Z tohoto důvodu se jeví jako pravděpodobné, že [[Polané (západní)|Polané západní]] a východní pocházejí původně z jednoho kmene.