Marie Zdeňka Baborová-Čiháková: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[File:Zdenka Baborova 1901 Vilim.png|thumb|Zdeňka Baborová (1901)]]
[[Doktor filozofie|PhDr.]] '''Marie Zdeňka Baborová-Čiháková''' ([[17. leden|17. ledna]] [[1877]], [[Praha]] – [[29. září]] [[1937]], [[Čelákovice]]) byla česká botanička a zooložka, první žena v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], která získala titul doktoradoktorky filosofiefilozofie.
 
== Životopis ==
Narodila se v rodině [[bubeneč]]ského řídícího učitele Josefa Babora. Do obecné i měšťanské školy chodila na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] u sv. Jakuba. Ve studiích pokračovala na soukromé střední dívčí škole spolku [[Minerva (dívčí gymnázium)|Minerva]], založeného v Praze koncem 19. století [[Eliška Krásnohorská|Eliškou Krásnohorskou]] a středoškolská studia zakončila maturitní zkouškou 14. července [[1896]] na c. k. akademickém gymnasiu v Praze. Již předtím se v roce [[1895]] stala hospitantkou na [[Univerzita Karlova|c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze]], kde studovala u významných osobností, jakými byli prof. Vejdovský, Woldřich, Čelakovský, Frič, Palacký, Šafařík ad. Současně studovala některé teoretické obory na české [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|fakultě lékařské]] v ústavu prof. dr. J. V. Rohona, dále zoologii a botaniku na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|filosofické fakultě]] německé university Pražské u prof. dr. B. Hatschka, dr. C. J. Coriho, dr. R. Wettsteina ryt. z Westersheimu a dr. V. Schiffnera.
 
Absolutoria dosáhla dne 30. července [[1900]] a dne 17. června [[1901]] byla jako první žena v Rakousku-Uherskučeských zemích slavnostně [[promoce|promována]] v Praze na [[doktor filosofie|doktorku filosofiefilozofie]]. Po celou dobu studií jí byl mecenášem strýc, rada [[Vrchní zemský soud v Praze|vrchního zemského soudu]] Alois Babor a mravní oporou její bratr [[Josef Babor]], pozdější profesor všeobecné biologie na lékařské fakultě university v Bratislavě. Podnikla několik zahraničních studijních cest, např. [[Vídeň]], [[Štýrský Hradec]], [[Lublaň]], [[Terst]], [[Rovinj]], [[Záhřeb]], [[Pešť]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Berlín]], [[Mnichov]], [[Stuttgart]], [[Strassburg]], [[Curych]], [[Basilej]], [[Nancy]] a [[Paříž]] a v roce 1901 se zúčastnila „V. internationálního kongressu zoologického“ v Berlíně.
 
Po promoci pracovala jako asistentka v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii Karlovy Univerzity. Společně se svým bratrem se podílela na ''Velkém ilustrovaném přírodopisu všech tří říší'' pod redakcí prof. J. Jandy a zpracovala také některá hesla pro [[Ottův slovník naučný]].
Řádek 18:
* [[Eva Uhrová:]] ''Ženy, které uměly myslet i bez manžela'', Krásná paní, Praha 2009, str. 77
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B-Bař | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 154-264 | isbn = 80-7277-252-X | strany = 163-164}}
* [[Eva Uhrová:]] Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
 
{{DEFAULTSORT:Baborová-Čiháková, Marie Zdeňka}}