Hornoslezská povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Pracuje se}} |
{{Pracuje se}} |
||
Řádek 12:
Horní Slezko bylo obýváno z většiny etnickými [[Poláci|Poláky]], kteří ale tvořili nižší vrstvu obyvatelstva. Na druhé straně velkostatkáři, majitelé továren, obchodníci a členové místních úřadů byly z drtivé většiny [[Němci]]. Podle sčítání obyvatelstva se postupně počet polsky mluvících obyvatel v Slezsku snižoval a to díky sílící [[germanizace|germanizaci]]. V roce [[1900]] uvedlo jako svou rodnou řeč [[polština|polštinu]] 65% obyvatel Horního Slezska, za deset let v roce 1910 to bylo již jen 57% obyvatel. Dalším výrazným ukazatelem bylo náboženské vyznání. Němci se hlásili k protestantům, zatímco Poláci byli katolíci.
==
Na mírovém konferenci ve Versailles bylo nařízeno, že na území Slezka proběhne [[plebiscit]], ve kterém místní obyvatelstvo
Mezitím sílící propaganda obu stran začala vyvolávat národnostní napětí na celém území. Německé úřady varovaly občany, že volbou pro Polsko ztratí svou práci a nárok na důchod. Němečtí veteráni začali vytvářet polovojenské uskupení zvaná "[[Freikorps]]", které začala terorizovat polské aktivisty. Polsko na druhou stranu slibovalo slezským Polákům, že už nebudou dále diskriminovanou skupinou obyvatelstva a nabídlo formu důchodů podle německéh vzoru. Jako odpověď na vznikající Freikorps byla do Horního Slezska vyslána polská tajná služba.
Řádek 20:
Dne 15. srpna 1919 bylo německými pohraničníky zabito deset polkých civilistů v dole u [[Mysłowice|Mysłowic]]. Celé událost přerostla v občanské nepokoje, které vyústily v povstání proti německé okupaci. Hnací silou byli polští horníci, kteří uspořádali [[generální stávka|generální stávku]], které se zúčastnilo na 140 000 horníků. Horníci deklarovali, že chtějí stejný vliv Poláků a Němců jak v místní vládě, tak v policejních složkách.
Do Horního Slezska bylo poslána německá armáda o síle 21 000 můžů, která povstání rychle potlačila. Následovala vlna německých represí, před kterými 22 000 Poláků muselo utéct na území Polské republiky. Násilnosti skončily na nátlak [[Trojdohoda|dohodových států]] a uprchlíkům pak bylo umožněno se vrátit domů později téhož roku. Povstání bylo poraženo, ale odpor proti Němcům se začal šířit mezi Slezskými Poláky o to rychleji. Poláci se začali posilovat svoje národnostní uvědomnění a kulturu, s kterou se
==Druhé hornoslezské povstání (1920)==
Řádek 28:
Nepokoje přerostly v povstání 19. srpna 1920, kdy Poláci obsadili budovy mítní vlády v [[Katovice|Katovicích]], [[Pszczyna|Prštině]] a [[Bytom|Bytomu]]. Mezi 20. a 25. srpnem se povstání rozšířilo do [[Chorzów|Chořova]], [[Tarnów|Tarnova]], [[Rybink]]u a [[Lubliniec|Lublinice]]. Komise deklarovala úmysl nastolit pořádek, ale v praxi se díky rozpolcenosti samotné komise žádná protiakce nekonala. Nakonec bylo povstání utlumeno v září 1920 kombinací menších vojenských opercí a dohodami mezi jednotlivými stranami.
Poláci dosáhli přeoganizování místní policie, která byla nýní z 50% v polských rukou. Poláci byli taktéž přizváni do místních úřadů. Na druhou stranu polská tajná policie měla být na území Slezska rozpuštěna. Prakticky se tak ale nikdy nestalo.
==Plebiscit==
Hlasování se skutečně uskutečnilo 20. března 1921, a to dva dny po uzavření tzv. [[Rižský mír|Rižského míru]], který ukončil [[polsko-sovětskou válku]]. Poláci na jejím základě získali od poražených sovětů rozsáhlé území dnešní Ukrajiny a Běloruska.
Hlasovat mohl každý, kdo byl starší dvaceti let a v žil nebo se narodil na území, kde se plebiscit konal. Díky těmto pravidlům se zdvihla vlna migrace jak Němců, tak Poláků, kteří chtěli v plebiscitu volit. Němci však Poláky výrazně převýšili. K volbám do Slezska přilejo z různých částí střední Evropy 179 910 Němců a pouze okolo 10 000 Poláků. Konečné výsledky tak vyzněly příznivě pro Německo. Celkem 707 605 hlasů bylo pro připojení k Německu, zatímco 479 359 hlasů pro spojení s Polskem.
Britská a francouzská vláda se nemohla shodnout na interpretaci plebiscitu. Na povrch zcela vypluly problémy, které rozdělovaly již plebiscitní komisi. Hlavním bodem sporů byl průmyslově bohatý ''trojúhelník'' mezi městy [[Bytom]], [[Katovice]] a [[Glivice]]. Francie chtěla Německo co nejvíce oslabit, takže by raději vyděla průmyslovou oblast v polských rukou. Italové a Britové, kterým mělo Německo platit nemalé válečné repace, se obávali, že bez Horního Slezska nebude Německo schopné reparace splatit. Na konci dubna se začalo prosléchat, že nakonec převáží britská vůle, a to dalo podmět k vypukutí dalšího povstání.
==Třetí hornoslezské povstání (1921)==
Třetí nejdelší a největší polské povstání tak vypuklo nedlouho po vyhlášení výsledků plebiscitu. Narozdíl od prvních dvou bylo pečlivě plánováno a zorganizováno
| |||