Wikipedie

Charlotte (Severní Karolína): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m oprava duplicitních souřadnic; kosmetické úpravy
Řádek 4:
| vlajka =
| znak =
| foto =
| zeměpisná šířka = 35.2269444
| zeměpisná délka = -80.8433333
Řádek 23:
| zkratka státu = USA
}}
{{Geo|35_13_37_N_80_50_36_W_type:city(2012626)_region:US-TX|35° 13' 37" s.š., 80° 50' 36" z.d.}}
'''Charlotte''' je největší město [[Spojené státy americké|amerického]] státu [[Severní Karolína]] a 18. největší ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Podle odhadu z roku [[2005]] má město 610 949 obyvatel a celá [[Metropolitní oblasti v USA|metropolitní oblast]] 2 420 745 obyvatel. [[Metropolitní oblasti v USA|Metropolitní oblast]] je jedna z nejrychleji rostoucích v [[Spojené státy americké|USA]]. Městu se přezdívá ''The Queen City'' (Královnino město). Charlotte je pojmenováno po královně Charlottě, manželce [[Seznam britských králů|Krále Jiřího III.]], králi [[Spojené království|Velké Británie]].
 
Řádek 29 ⟶ 28:
Charlotte bylo založeno [[20. červenec|20. července]] [[1768]] na křižovatce dvou indiánských obchodních cest. Jedna z nich, [[Great Wagon Road]] (Cesta velkého vozu), vedla od severu k jihu, její trasu dnes přibližně kopíruje [[U.S Route 21]]. Druhá spojovala východ a západ podél dnešní moderní [[Trade Street]] (Obchodní ulice). Na počátku [[18. století]] přišli po Great Wagon Road na úpatí Carolina osadníci z [[Pensylvánie]] německého a Ulstersko-Irského původu. Charlotte se přezdívá The City of Trees (Město stromů) a The City of Churches (Město kostelů).
 
V roce [[1755]] si [[Thomas Polk]], jeden z prvních osadníků a strýc prezidenta Spojených států [[James K. Polk|Jamese K. Polka]], postavil dům na křižovatce obchodní indiánské cesty a Great Wagon Road, na tomto místě následně vznikla komunita „Charlotte Town“, ze které se oficiálně stalo město v roce [[1768]]. Tato křižovatka, situovaná na vrcholu dlouhého stoupání úpatí hor, dnes tvoří střed Uptown Charlotte. Z obchodní cesty se stala Trade Street (Obchodní ulice) a Great Wagon Road se dnes jmenuje Tryon Street (Tryonova ulice) na počest [[William Tryon|Williama Tryoana]], královského guvernéra koloniální [[Severní Karolína|Severní Karolíny]]. Křižovatka těchto dvou ulic je známá pod jménem Trade & Tryon nebo se jí jednoduše říká The Square (Náměstí).
[[Soubor:Charlotte Esther Denner 1761.jpg|thumb|left|Charlotte Mecklenburg-Sterlitz]]
Jak město, tak i okres jsou pojmenovány po [[Charlotte Mecklenburg-Sterlitz]], manželce britského krále [[Jiří III.|Jiřího III.]] narozené v Německu. Oddanost králi Jiřímu a jeho choti ale neměla dlouhého trvání. [[20. květen|20. května]] [[1775]] měšťané údajně podepsali prohlášení, které se později stalo známé jako [[Mecklenburg Declaration of Independence]] (Mecklenburská deklarace nezávislosti), jejíž kopie byla o rok později údajně zaslána, ačkoli nikdy nebyla oficiálně doložena, [[kontinentální kongres|kontinentálnímu kongresu]]. Toto datum je vyobrazeno na státní vlajce Severní Karolíny. Za jedenáct dní se ti samí měšťané sešli, aby vytvořili a schválili [[Mecklenburg Resolves]] (Mecklenburská usnesení), seznam zákonů pro nově nezávislé město.
Řádek 35 ⟶ 34:
V průběhu války za nezávislost měly v Charlotte svá tábořiště americká i britská armáda. Během bojů Britských vojsk s obyvateli Charlotte vesnice získala od frustrovaného lorda [[generál Charles Cornwallis|generála Charlese Cornwallise]] trvalou přezdívku Hornet´s Nest (Sršní hnízdo). Pojmenování různých míst, jako [[Independence Boulevard]] (bulvár Nezávislosti), [[Independence High School]] (střední škola Nezávislosti), [[Independence Center]] (Centrum nezávislosti), [[Freedom Park]] (park Svobody), Freedom Drive (cesta Svobody), nebo jméno bývalého týmu [[NBA]] [[Charlotte Hornets]] jsou pozůstatky doby, kdy Charlotte byla ideologickým ohniskem revolucionářského cítění - během války za nezávislost a ještě nějakou dobu poté.
 
V roce [[1799]] přinesl dvanáctiletý Conrad Reed domů kámen, který vážil téměř osm kilo (17 liber). Ten pak rodina tři roky používala jako mohutný práh. Po této době v něm jeden klenotník rozpoznal téměř čisté zlato, které pak koupil za směšnou částku - $3.50. Objev mladého Reeda (první ověřený nález zlata v mladém [[Spojené státy americké|USA]]) dal podnět ke zrodu první [[zlatá horečka|zlaté horečky]]. V této oblasti bylo během [[19. století|19.]], dokonce až do počátku [[20. století]], objeveno mnoho zlatých žil, díky tomu byla v roce [[1837]] založena [[Charlotte Mint]] (Charlottská mincovna). Severní Karolína vedla v národní produkci zlata až do kalifornské zlaté horečky v roce [[1848]]; celkový objem výroby byl pak následujícími horečkami zmenšován. Některé místní skupiny stále příležitostně zlato rýžují ve (většinou venkovských) potocích a malých řekách. Těžební důl [[Reed]] fungoval do roku [[1912]]. Charlottská mincovna byla aktivní do roku [[1861]], kdy ji získali při vypuknutí občanské války ozbrojené síly [[Konfederace]]. Po skončení války už mincovna nebyla znovu otevřena, v její budově dnes sídlí [[Mint Museum of Art]] (Mincovní muzeum umění).
 
Na počátku 19. století začaly ve městě vznikat nové kostely, především presbyteriánské, ale také baptistické, metodistické, episkopalistické, luteránské a katolické víry. Podle nich pak Charlotte získalo svou přezdívku „The City of Churches“.
Řádek 41 ⟶ 40:
Město zažilo svůj první rozkvět po [[občanská válka|občanské válce]], Charlotte bylo centrem výroby bavlny a železničním uzlem. Po [[první světová válka|první světové válce]], kdy americká vláda založila, severně od dnešního Wilkinsonova bulváru, Camp Greene, počet obyvatel opět vzrostl. Mnoho vojáků a válečných dodavatelů zde navíc zůstalo i po skončení války, což přispělo i z dlouhodobého hlediska k nárůstu obyvatel.
 
Charlottský moderní bankovnický průmysl získal na důležitosti v [[70.|sedmdesátých]] a [[90|devadesátých]] letech minulého století, především díky finančníkovi Hugh McCollovi. Pod jeho vedením se z North Carolina National Bank (Národní banky Severní Karolíny) stal impozantní národní hráč, a nakonec, skrze řadu agresivních zisků, [[Bank of America]]. Další banka, [[First Union]], zaznamenala podobný růst, a nyní je po [[Fúze (obchod)|fúzi]] známá jako Wachovia. Dnes je, na základě vlastnictví [[Aktivum (účetnictví)|aktiv]], Charlotte po [[New York|New York City]] druhé největší bankovní centrum ve Spojených státech
 
== Demografie ==
Řádek 56 ⟶ 55:
 
Na základě sčítání lidu z roku [[2005]] je odhadováno, že ve městě Charlotte žije 610 949 a v okrese Mecklenburg 896 372 lidí. Předpokládá se, že počet obyvatel žijících v mecklenburském okrese překročí v roce [[2010]] 1 milion. [[Metropolitní oblasti v USA|Kombinovaná statistická oblast]] Charlotte-Gastonia-Concord (pokud jsou splněna určitá kritéria, mohou se sousední statistické oblasti spojit) má 2 420 745 obyvatel.
Podle výsledků komplexnějšího sčítání lidu z roku [[2000]] je [[hustota obyvatel|hustota charlottských obyvatel]] 861.9/km². Při průměrné hustotě 367.2/km² nalezneme 230 434 obytných jednotek.
 
Průměrný příjem domácnosti činí $46,975 a průměrný příjem rodiny je $56,517. Muži průměrně vydělávají $38,767, zatímco ženy $29,218. Průměrný příjem na jednoho obyvatele je $26,823. 10,6 % všech obyvatel a 7,8 % rodin žije pod hranicí chudoby. Pod hranicí chudoby žije i 13,8 % lidí mladších osmnácti let a 7,8 % starších šedesáti pěti let.
== Geografické a klimatické podmínky ==
[[Soubor:Charlotte nc aerial map.jpg|thumb|Satelitní snímek]]
Řádek 97 ⟶ 96:
 
== Řízení města, zákony a politika ==
Řízení města je založeno na tzv. council-manager systému. To znamená, že město je řízeno [[zastupitelstvo|zastupitelstvem]] (''council''), které představuje [[výkonná moc|výkonnou moc]] (vydává nařízení, určuje hlasovací práva…), zatímco starosta (''mayor'') město pouze reprezentuje. Starosta a zastupitelstvo jsou voleni každé dva roky a to na neomezený počet funkčních období. Starosta je předsedou zastupitelstva z úřední moci (''ex officio''), hlasuje pouze v případě nerozhodného hlasování zastupitelstva. Charlottský starosta, na rozdíl od ostatních starostů tohoto vládního systému, má právo [[veto]]vat předpisy vydané zastupitelstvem. Starostovo veto může být přehlasováno dvoutřetinovou většinou v zastupitelstvu. Zastupitelstvo jmenuje městského tajemníka (city manager), který vykonává funkci hlavního vládního úředníka.
 
Volby, na rozdíl od ostatních měst v Severní Karolíně, jsou založeny na stranictví. Současný starosta se jmenuje Pat McCrory a je členem republikánské strany. McCroy zastává funkci starosty od svého zvolení v roce [[1995]]. Starosta je volen každé dva roky, počet jeho funkčních období není omezen.
Řádek 103 ⟶ 102:
Zastupitelstvo se skládá z 11 členů: 7 z volebních obvodů a 4 at-large (ti reprezentují město jako celek, nikoliv pouze jeho jednotlivé volební okresy). V současném zastupitelstvu mají většinu, v poměru 7:4, demokrati. V minulosti měli v Charlotte silnou pozici severokarolínští republikáni, ale rychle se měnící složení obyvatelstva naopak upevňuje postavení demokratické strany.
 
Protože samosprávní obce v Severní Karolíně nejsou autonomní, musí být mnoho vládních rozhodnutí, přestože za vydávání nařízení je zodpovědné zastupitelstvo, schváleno North Carolina General Assembly (Valným shromážděním Severní Karolíny). Od šedesátých let [[20. století]] byly pravomoci samosprávních obcí široce interpretovány.
 
I když všichni zvolení starostové jsou od roku [[1987]] republikáni, Charlotte inklinuje spíše k demokratům. Nicméně voliči jsou nakloněni zástupcům obou stran.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Charlotte_(Severní_Karolína)“