Zámecký park: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 16:
Z renesačních zahrad se vyvinul v [[17. století]] velkoplošný, symetrický [[barokní park]], jenž svého vrcholného rozkvětu dosáhl ve Francii a jenž byl kopírován v celé Evropě. Parky byly chápány jako [[krajinná architektura]] a [[barok]]ní zahrady byly rozšířením a pokračováním staveb a sloužily jako doplnění zámku směrem ven. Přírodě byla, stejně jako stavbám vnucena pravidla [[Matematika|matematiky]].
Středobodem těchto zahrad byl vždy samotný zámek, z jehož středové budovy bylo možné vyhlédnout do všech stran, kolem nějž byl všude park. [[Zorná osa|Průhledy]] byly vystavěny až k horizontu a měly navozovat pocit moci a vznešenosti jeho budovatele. Zvláště v této době se pro nově projektované stavby zámků využívaly možnosti vytvářet zahrady bez nutnosti opevnění, které nabízely pohled do širokého okolí. V přímé blízkosti zámku vyrůstaly zpočátku malé, parterové plochy zdobené květinovými ornamenty až po pozdější obrovské plochy rostlin, keřů a dřevin, jež byly bohatě a komplikovaně zdobené [[Broderieparterre|broderie]]. Velké [[bazén]]y a rozlehlé trávníky rozčleňovaly široké plochy a stromové parky byly vytvářeny do [[bosket]]ů, v nichž se volně opakovaly motivy [[salón]]ů, [[kabinet]]ů z interiéru zámku. Nekonečné aleje vedly už z několikakilometrových vzdáleností v okolí zámku.
[[Pavilon]]y, [[oranžerie]] a [[Letohrádek|letohrádky]] zaplňovaly zahrady a skrze sochy, studny a kašny s fontánami promlouvaly motivy z antické [[mytologie]].
| |||