Jindřich VII. Lucemburský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
infobox, potomci |
drobné úpravy |
||
Řádek 20:
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo = [[Jan Lucemburský]]<br /> [[Marie Lucemburská]]<br />[[Beatrix Lucemburská]]
| rod =
| dynastie =[[Lucemburkové]]
Řádek 32:
| místo úmrtí =[[Buoncovento]]
| podpis=
| místo pochování = [[katedrála v Pise]]
|}}
'''Jindřich VII.''' (''[[francouzština|fr.]] Henri VII de Luxembourg'', [[12. červenec|12. července]] [[1275]]/[[1276]]{{nejisté datum|narození}} [[Valenciennes]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1313]] [[Buoncovento]]) byl lucemburským hrabětem a císařem [[Seznam panovníků Svaté říše římské|Svaté říše římské]] z dynastie [[Lucemburkové|Lucemburků]]. Po smrti císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] byl prvním římským králem, který získal císařskou korunu<ref name="rapp200">{{Citace monografie | příjmení = Rapp | jméno = Francis | odkaz na autora = Francis Rapp | titul = Svatá říše římská národa německého. Od Oty Velikého po Karla V | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2007 | počet stran =316 | isbn = 978-80-7185-726-6| poznámka = Dále jen ''Svatá říše'' | strany = 200}}</ref> a osobně se vydal ujmout panovnických práv v říšské Itálii.<ref name="Lucemburkové236">{{Citace monografie | jméno=Jörg K. | příjmení=Hoensch | titul=Lucemburkové - Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=36|isbn = 80-7203-518-5| poznámka = Dále jen ''Lucemburkové''}}</ref> Jeho snaha o vládu nad Itálií ztroskotala na věčných konfliktech italských měst a na nepřátelství francouzského krále [[Filip IV. Francouzský|Filipa IV.]], který nepřál mocenským ambicím svého bývalého vazala, ovlivňoval rozhodnutí papeže [[Klement V.|Klementa V.]] v Jindřichův neprospěch a s nevolí hleděl na počáteční úspěchy římské jízdy, které mohly ohrozit moc mladší kapetovské větve v Itálii.
== Život ==
Jindřich byl nejstarším synem [[seznam lucemburských panovníků|lucemburského hraběte]] [[Jindřich VI. Lucemburský|Jindřicha VI. Lucemburského]] a Beatrix z Avesnes a Beaumontu. Po otcově smrti na bitevním poli převzal oficiálně lucemburské hrabství, ale regentkou byla s podporou [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] [[
[[Soubor:Jindra7Luc.jpg|thumb|upright|left|Jindřichova hraběcí pečeť]]
{{Citát|…aby se pak obrátila příčina starého sporu ve svazek jednoty a míru, usmyslili si starší lidu jak vévodství, tak hrabství uzavříti mezi dědici posvátné spojení řádného manželství...| [[Zbraslavská kronika]]<ref name="zbras252">{{Citace monografie
Řádek 88:
Dante Alighieri, stoupenec císařské vlády, Jindřichovi vzdal poctu ve své [[Božská komedie|Božské komedii]], když jej umístil do ''Ráje''<ref>{{Citace monografie| příjmení = Dante| jméno = Alighieri| odkaz na autora = Dante Alighieri| titul = Božská komedie| vydavatel = Academia| místo =Praha| rok = 2009| isbn = 978-80-200-1762-8| kapitola =| strany = 497| jazyk =}}</ref> a také dílo ''De monarchia'' je věnováno tezi, že císař má moc od boha a papeži je povinován pouze úctou, kterou má mít nejstarší syn vůči otci.<ref name="rapp204">''Svatá říše'', str. 204</ref>
== Vývod z předků ==
| |||