Nová huť: Porovnání verzí

V letech [[1958]] až [[1961]] pak probíhalo předevímpředevším rozšiřování kapacit pro produkci základních surovin ([[koks]], [[surové železo]], [[ocel]]), ale také výstavba provozů na zpracování těchto produktů. V tomto období tak byla zprovozněna nová [[válcovací trať]], linky na výrobu automobilových kol. Byly vybudovány další čtyři [[koks]]árenské baterie a dvě vysoké pece, dále pak pět 400 [[tuna|tunových]] sklopných pecí pro výrobu [[ocel]]i, nová blokovna, pásková trať P-250 a P-800, kontidrátová trať, zařízení na výrobu [[trubka|trubek]] se šroubovicovým svarem, [[kyslíkárna]] aj.

NejdůležitejšíNejdůležitějším krokem v tomto období byl přechod od [[odlévání]] oceli do [[ingot]]ů k [[Kontinuální lití|plynulému odlévání]] oceli. Prvé zařízení pro plynulé [[odlévání]] [[ocel]]i (ZPO č. 1) bylo uvedeno do provozu v prosinci [[1993]], druhé (ZPO č. 2) v prosinci [[1997]] a poslední (ZPO č. 3) v srpnu [[1999]]. Díky těmto [[investice|investicím]] mohly být v roce [[1999]] uzavřeny hlubinné pece, blokovny a sochorové tratě a plně přejít na novou technologii.

V souvilostisouvislosti s ukončením výroby surového železa ve [[vysoká pec|vysokých pecích]] VŽ v roce [[1998]] jsou potřeby vítkovických oceláren společnosti [[Evraz Vítkovice Steel]] kryty také z vysokých pecí v Nové huti. Surové železo je z Nové huti do Vítkovic transportováno po [[Železniční trať Nová huť - Vítkovické železárny|železnici]] v tekutém stavu ve speciálních vozech, tzv. [[veronika (hutnictví)|veronikách]].