Miloš Jakeš: Porovnání verzí

{{Infobox Politik

| čestný_sufix =

| obrázek =Milous Jakes.jpg

| poznámky =

}}

 

V letech 1937–1952 žil ve Zlíně / [[Zlín|Gottwaldov]]ě.<ref name=rozhovor /> Původně zaměstnanec [[Baťa|Baťových závodů]]. Po roce 1945 byl funkcionářem ČSM, od roku 1950 předsedou [[jednotný národní výbor|jednotného národního výboru]] v [[Zlín|Gottwaldov]]ě.<ref name=rozhovor>Milan Podobský, Václav Bartuška, Richard Kalup: [http://zpravy.idnes.cz/jakesuv-zapomenuty-rozhovor-jak-mohli-zatknout-havla-ja-se-podivoval-1e5-/kavarna.asp?c=A091218_162554_kavarna_bos Jakešův zapomenutý rozhovor: Jak mohli zatknout Havla? Já se podivoval], 21. 12. 2009, MF Dnes a iDnes.cz, příloha Kavárna</ref> V letech [[1955]] až [[1958]] studoval v Moskvě a pak pracoval v aparátu komunistické strany. Po roce [[1968]] v době normalizace se připojil ke [[Gustáv Husák|Gustávu Husákovi]]. V roce [[1977]] se stal členem Ústředního výboru KSČ, v roce [[1981]] předsednictva Ústředního výboru. V souvislosti s politikou [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačova]] v [[Sovětský svaz|SSSR]] se Jakeš stal jedním z příznivců reforem tzv. přestavby v československých podmínkách. Od [[17. prosinec|17.&nbsp;prosince]] [[1987]] zastával funkci generálního tajemníka komunistické strany.<ref>[http://libri.cz/databaze/dejiny/text/t111.html F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech na Libri.cz]</ref> Proti narůstajícímu odporu vůči [[Komunismus|komunistické]] [[Totalitarismus|totalitě]] se Jakeš neúspěšně pokoušel prosazovat program reforem, přičemž však ve většině případů zůstal pouze u politických proklamací. Obecně byl považován vždy spíš za konzervativce (odpůrce zásadních politických reforem). Po propuknutí revoluce odstoupil dne [[24. listopad]]u [[1989]] ze své funkce, 5. prosince byl vyloučen ze strany. Od 90. let žije v ústraní, napsal vzpomínkovou knihu ''Dva roky generálním tajemníkem'' (nakl. Regulus, Praha [[1996]]).