Aminoglykosidy: Porovnání verzí

Výraz aminoglykosidy se rovněž používá pro označení [[antibiotika|antibiotik]], protože některé aminoglykosidy jsou účinné v léčbě infekcí způsobených zejména [[aerobní]]mi [[gramnegativní bakterie|gramnegativními bakteriemi]]. Mezi tato tzv. aminoglykosidová antibiotika řadíme zejména [[amikacin]], [[arbekacin]], [[gentamicin]], [[kanamycin]], [[neomycin]], [[netilmicin]], [[paromomycin]], [[rhodostreptomycin]]<ref>{{cite press release |title=Bacterial 'battle for survival' leads to new antibiotic |publisher=Massachusetts Institute of Technology |date=February 26, 2008 |url=http://web.mit.edu/newsoffice/2008/antibiotics-0226.html |accessdate=December 1, 2010}}</ref>, [[streptomycin]], [[tobramycin]] a [[apramycin]].<ref>{{cite journal|last=Ryden|first=R|coauthors=Moore|title=BJ|journal=J Antimicrob Chemother|year=1977|volume=3|issue=6|pages=609–613|doi=10.1093/jac/3.6.609|pmid=340441}}</ref>. Prvním aminoglykosidovým antibiotikem uvedeným na trh byl [[streptomycin]] (objeven v r. 1943), který byl také prvním antibiotickým léčivem účinným proti [[tuberkulóza|tuberkulóze]]. Aminoglykosidová antibiotika jsou produkty bakterií ''[[Streptomyces]]'' nebo ''[[Micromonospora]]'' (viz dále).

Toto názvosloví dobře rozlišuje antibiotika mezi aminoglykosidy, ale nerozlišuje je napříč všemi skupinami antibiotik. Například [[vankomycin]]<ref>{{cite journal |title=On the Mechanism of Action of Vancomycin: Inhibition of Peptidoglycan Synthesis in Gaffkya homari |year=1974 |volume=6 |issue=6 |pages=722–728 |pmc=444726 |author=Walter P. Hammes1 and Francis C. Neuhaus |pmid=4451345 |journal=Antimicrobial agents and chemotherapy}}</ref> je [[glykopeptidy|glykopeptid]]. Jiným příkladem je [[makrolidy|makrolidové antibiotikum]] [[erytromycin]] a jeho syntetické odvozeniny jako [[klarithromycin]] či [[azitromycin]], jejichž primární účinná molekula byla odvozena od produktu bakterií ''[[Saccharopolyspora erythraea]]'', která byla dříve nesprávně řazena mezi ''[[Streptomyces]]'' (proto zvoleno omylem -mycin).<ref name="Pharmacology Corner">[http://pharmacologycorner.com/protein-synthesis-inhibitors-macrolides-mechanism-of-action-animation-classification-of-agents/ Protein synthesis inhibitors: macrolides mechanism of action animation. Classification of agents] Pharmacology Corner. Author: Gary Kaiser. The Community College of Baltimore County. Retrieved on July 31, 2009</ref><ref name=lovmar>[http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6WK7-490R2TT-C&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=19d53b7156b390f5ed0a09eb156c18ea The Mechanism of Action of Macrolides, Lincosamides and Streptogramin B Reveals the Nascent Peptide Exit Path in the Ribosome] Martin Lovmar and Måns Ehrenberg</ref>. Oproti aminoglykosidům mají jak glykopeptidy, tak makrolidy jiný mechanismus účinku.

*křížení (interference) s translačními mechanismy, což způsobuje růst počtu chyb v syntéze. Výsledkem je předčasné ukončení syntézy<ref name=Flavio>[http://pharmacologycorner.com/protein-synthesis-inhibitors-aminoglycosides-mechanism-of-action-animation-classification-of-agents/ Pharmacology Corner -->→ Protein synthesis inhibitors: aminoglycosides mechanism of action animation. Classification of agents] Posted by Flavio Guzmán on 12/08/08{{self-published inline|date=December 2010}}</ref>

Skutečnost, že u aminoglykosidů se uplatňuje ještě jiné mechanismy než inhibice proteosyntézy souvisí s jejich rychlým působením na vybrané [[gramnegativní bakterie|gramnegativní bacily]], které nemůže být podmíněno procesy blokování proteosyntézy, ale jejich působením na buněčnou stěnu citlivých bakterií. Empiricky je tento účinek mj. dán rozdílem mezi účinky [[tetracyklin]]u, který působí čistě bakteriostaticky a je inhibitorem proteosyntézy a aminoglykosidů, které působí rovněž baktericidně (tetracyklin nikoliv). Bylo zjištěno, že aminoglykosidy pozměňují strukturu biofilmu stěny bakterie, která je založena na kationtech Mg²⁺ and Ca²⁺. Tato chemická struktura biofilmu zajišťuje klíčová stavební spojení [[polysacharid]]ů se sousedícími [[lipopolysacharid]]y. Kationaktivní aminoglykosidové molekuly způsobují změnou biofilmu "mikropraskliny", a tím i změnu propustnosti (permeability) v bakteriální stěně. Právě zásahy a změny na bakteriální stěně mohou mnoho citlivých bakterií usmrtit ještě předtím, než aminoglykosid zasáhne ribozomální 30S podjednotku.<ref>{{cite book |last=Lorian |first=Victor |title=Antibiotics in Laboratory Medicine |publisher=Williams & Wilkins Press |year=1996 |pages=589–90 |isbn=0-683-05169-5}}</ref>. Zmíněné mikropraskliny způsobují vytékání cytoplazmatického obsahu bakterie a vnikání ([[uptake]]) aminoglykosidů dovnitř bakterie (pozn. zmíněný tetracyklin rovněž musí proniknout skrze stěnu bakterie, ale přitom ji nenarušuje, tak jako to činí aminoglykosidy). Samotný uptake aminoglykosidů přes narušenou stěnu vyžaduje energii bakterie. Vzhledem k tomu, že energie [[anaerobní|anaerobních]] bakterií pro tyto účely je nižší než u [[aerobní]]ch, jsou aminoglykosidy vůči anaerobním bakteriím méně účinné.