Odporová regulace výkonu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Chiak (diskuse | příspěvky)
m interwiki
m typo
Řádek 3:
'''Odporová regulace výkonu''' je nejstarší typ řízení [[výkon]]u, využívaný u starších vozidel do dneška. Postupně dochází k vyřazování takovýchto vozidel nebo k [[renovace|renovaci]] na měničové řízení.
 
Odporovou regulaci lze použít ve spojení se sériovým stejnosměrným [[motor]]em, který má měkkou otáčkovou charakteristiku a tudíž ho lze dobře řídit napětím. V [[elektrická trakce|elektrické trakci]] může být napájen stejnosměrným [[napětí]]m, napětím s frekvencí 16 2/3 Hz přímo nebo střídavým napětím s frekvencí 50 Hz přes usměrňovač. To je jeho naprostá výhoda oproti ostatním typům motorů. Sériový motor má však mnoho negativních vlastností. Nejvíce omezujícím prvkem je [[komutátor]]. Jedná se o mechanický [[střídač]], který není nijak izolován a je tedy vystaven vlivu prostředí (prach, vlhkost). To může způsobovat usazování nečistot a komutátor je tedy nutné pravidelně kontrolovat a udržovat. Dalším rizikem je oteplovaní, opotřebování kartáčů, omezená rychlost otáčení (působení odstředivých sil na lamely), omezení velikosti napětí a sníms ním související lamelové napětí. Při velikém lamelovém napětí dochází ke zhoršení [[komutace]] a jiskření na komutátoru. Pro zlepšení komutace musí mít komutátor přesně válcový tvar, vyleštěný povrch, přiměřenou tvrdost kartáčů a dosedací plochu kartáčů o stejném poloměru jako poloměr komutátoru.
 
Sériový motor má zapojenu do série kotvu a vinutí pomocných pólů, budící vinutí je vyvedeno zvlášť, aby se dal měnit směr otáčení a případně [[šuntování|šuntovat]].