Roku [[1493]] stal se místopísařem zemských desk, čímž se dostal do vedení tohoto úřadu (místo písaře bylo neobsazeno).
Přátelil se s [[Bohuslav Hasištejnský|Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic]], později se zs ním však rozešel pro různé názory na náboženství. Kornel byl stoupencem [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a po rozchodu s Hasištejnským začal psát česky. Začal překládat antické texty, ale těžiště jeho práce tkví v v právnickém díle Knihy devatery: O právěch, o súdach i dskách země české, k němuž čerpal především ze Zemských desk. Toto se mu stalo osudným, neboť jakmile šlechta zjistila, že Kornel chce zapsat a zveřejnit některé nálezy ze Zemských desk, o jejichž zrušení šlechta usilovala, tak přiměla krále [[Vladislav Jagelonský|Vladislava Jagelonského]] k odvolání Kornela z vedení Zemských desk a roku [[1497]] byl tohoto úřadu zbaven. Kornel však již měl dostatek materiálů a svou knihu dokončil o dva roky později.
