Zoran Milanović: Porovnání verzí

[[Soubor:Zoran milanovic.png|300px|thumb|Zoran Milanovič |vpravo|300px]]

'''Zoran Milanovič''' ([[30. říjen|30. října]] [[1966]]) je [[Chorvatsko|chorvatský]] [[Politika|politik]], vůdce středolevé sociálně demokratické strany Chorvatska (SDP) a aktuální předseda vlády , do úřadu nastoupil [[23. prosinec|23. prosince]] [[2011]].

Jeho otec Stipe a matka Gina mají kořeny v Sinji . Zoran má bratra Krešimira. Navštěvoval Centrum pro řízení a soudnictví (elitní high-school). Sám uznal, že je velmi živý a náchylný k boji. V roce [[1986]], nastoupil na University of Zagreb obor soudnictví. Dorozumí se kromě rodné [[Chorvatština|chorvatštiny]] taky [[Angličtina|anglicky]] , [[Francouzština|francouzsky]] a [[Ruština|rusky]] . Po vysoké škole se stal internista u obchodního soudu , a v roce [[1993]] získal práci v chorvatském ministerstvu zahraničních věcí , kde ho přijal budoucí politický soupeř [[Ivo Sanader]] .

O rok později, byl součásti mírové mise [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]]. V roce [[1994]], se oženil se Sanja Musić s mají spolu dva syny, Ante a Marko.

V roce [[1996]], byl poradcem na misi [[Chorvatsko|Chorvatska]] k [[Evropská unie|Evropské unii]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]] v [[Brusel|Bruselu]] u. Milanovič se vrátil na ministerstvo zahraničí a to roku [[1999]], na konci svého mandátu.

V roce [[1999]], ose zapsal do Sociálně demokratické strany (SDP), když dosud nebyl oficiálním členem. Po vítězství SDP tyto ve volbách roku [[2000]], měl odpovědnost za spolupráci s [[Severoatlantická aliance|NATO]], o tři roky později se stal náměstkem ministra zahraničních věcí . Opustil svůj post po volbách roku [[2003]].

Mimořádná konference strany konaná v [[Záhřeb|Záhřebu]] dne [[2. červen|2. června]] [[2007]], v důsledku odstoupení předsedy strany. Milanovic vstoupil do soutěže o uvolněný post , přesto, že nylpovažovánbyl považován za "outsider"outsidera, protože nebyl dlouho ve straně , prtikandátyprotikandáty byli Željka Antunović (úřadující předseda strany po odstoupení Račan ), Milan Bandić a Tonino Picula.

Dne [[29. září]] [[2007]] se v průběhu kampaně na předsedu strany, veřejně slíbil, že odstoupí a nikdy usilovat o předsednictví strany znovu, pokud strana nezíská více míst ve volbách do parlamentu . V prvním kole vedl s 592, před svým nejbližším soupeřem Željko Antunovićem. V druhém kole ho porazil a stal se předsedou strany.

Parlamentní volby [[2007]] skončily velmi těsně stana SDP získala 56 míst, jen 10 mandátů za vítěznou HDZ. Těsný výsledek voleb zapříčinil, že obě strany se pokusily sestavit vládu pokud shromáždí 77 z 153 zástupců. Nicméně SDP zůstala v opozici, protože koaliční vláda premiéra [[Ivo Sanadera]] tvořila většinovou koalici.

Poté, co prohrál všeobecné volby, nejenže neodstoupil (jak on dříve slíbila slíbil), ale také znovu vstoupil do volby na předsedu strany v [[Květen|květnu]] [[2008]]. Přes volební ztrátu, Milanović zůstal vůdcem strany přijímající podporu většiny delegátů.

Parlamentní volby [[2011]] SDP spojily se tří dalšími levicovými stranami k vytvoření koalice s Milanovičem jako premiérem. Vyhrál volby s nadpoloviční většinou 81 křesel.