Valdštejnové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Fagusius (diskuse | příspěvky)
m →‎Erb: vydavatel
Řádek 25:
Jaroslav z Hruštice, později s predikátem z Valdštejna měl tři dnes známé syny. Dětenská a rotštejnská větev brzy vymřely, ale linie, kterou založil syn Zdeněk se velmi rozrostla. Na zámku v Mnichově Hradišti je obraz, kde je vyobrazen bájný předek Valdštejnů, kterak přichází do vojenského ležení Přemysla Otakara II. se svými 24 syny. Je to zřejmě nadsázka, nicméně rodinu měl opravdu rozsáhlou.<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.77 </ref> Jaroslavův syn Vok získal po dělení majetku kraj pod Kozákovem a postavil si zde svůj hrad [[Rotštejn]]. I tento Vok měl tři syny vč.dalšího Voka, který si hrad ponechal a kvůli němu se dostal do soudních pří se všemi okolními příbuznými.<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.35 </ref>
 
Na Valdštejnu zůstali Valdštejnové zhruba 100 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského dona Litvy[[Velkoknížectví litevské|Litvu]]. Dalším byl Jan z Valdštejna, který půjčil markraběti Karlovi 1500 kop grošů. Z Karla byl později král [[Karel IV.]]<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.38 </ref>
 
Z lomnické větve vzešli Brtničtí Valdštejnové, jejichž příslušník Hynek zastával vysoké funkce, jeho bratr Jindřich vlastnil [[Brtnice|Brtnici]] a [[Heraltice]]. Jeho syna Zdeňka zvolili v roce [[1619]] v [[Brno|Brně]] stavovským direktorem. Hlavní štěpanická větev se v 15. století hojně rozvětvila do dalších rodových větví.