Miloslav Kaňák: Porovnání verzí

Prof. ThDr. PhDr. '''Miloslav Kaňák''' ([[17. únor|17. února]] [[1917]] [[Bakov nad Jizerou]] -– [[24. leden|24. ledna]] [[1985]] [[Praha]]) byl český teolog, duchovní [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]], církevní historik, publicista, editor, profesor a děkan [[Husova československá bohoslovecká fakulta|Husovy československé bohoslovecké fakulty]] v Praze.

Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech (1937) začal studovat teologii na [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké]] (HČEBF), vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol (1939) však studia dokončil až v roce [[1945]]. V letech [[1939]]-–[[1941]] vyučoval náboženství na pražských školách. Na kněze CČS vysvěcen [[1941]], poté ustanoven farářem v náboženské obci [[Vysočany|Praha-Vysočany]], kde setrval až do skončení války. V roce 1944 sňatek s katechetkou Marií, rozenou Fišerovou, syn Bohdan (* 1958).<br />

V roce [[1945]] se stal asistentem na katedře církevních dějin HČEBF, kterou vedl prof. [[František Michálek Bartoš|F. M. Bartoš]] a 20. 5. [[1946]] zde získal na základě obhájené disertační práce ''Th. a PhDr. Frant. Loskot, život a dílo kněze-modernisty'' doktorát teologie. Následující dva roky ([[1947]]-–[[1949]]) studoval na metodistické ''Drew University'' v [[Madison|Madisonu]] / USA. Po návratu do vlasti se na své mateřské fakultě habilitoval spisem o [[Modernismus (teologie)|katolickém modernismu]] a v roce [[1950]] byl jmenován profesorem církevních a všeobecných dějin na nově zřízené Husově československé bohoslovecké fakultě, kde nepřetržitě působil až do svého odchodu do důchodu ([[1981]]); v letech 1958-19661958–1966 a 1972-19761972–1976 stál v jejím čele ve funkci děkana.<br />

Jak uvádí jeho biografický portrét na stránkách Filozofické fakulty UK, bibliografie prof. Dr. Miloslava Kaňáka obsahuje více než 1100 prací, od velkých syntetizujících učebních textů (''Čechové a křesťanské náboženství I -– III'', ''Přehled dějin mimokřesťanských náboženství'', ''Křesťanské církve, denominace a sekty'', ''Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském I -– II''), přes monografie (mezinárodního uznání pro svou odbornou hodnotu dosáhly zvláště ''John Viklef'' z roku 1973 a ''Jan Milíč z Kroměříže'', 1975, které byly přeloženy do němčiny a angličtiny), až po díla popularizující českou reformační minulost a její historii na celostátní i regionální úrovni.<br />