Signalizační systém č. 7: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění historie
Doplnění kapitoly Struktura SS7 sítě
Řádek 1:
{{SS7 protokoly}}
 
'''Signalizační systém číslo 7''', anglicky '''Signaling System Number 7''' ('''SS7'''), nebo též '''Common Channel Signaling 7''' ('''CCS7''', '''C7''') je sada signalizačních protokolů používaných v digitálních telekomunikačních sítích. Používá se ve všech mobilních telefonních sítích, v digitálních pozemních telefonních sítích, i pro meziústřednovou signalizaci v analogových pozemních telefonních sítích ([[POTS]]). HlavnímJeho účelemhlavním úkolem je předatpředávat informace k uskutečnění a ukončení [[Telefonní hovor|telefonních hovorů]]. DalšíSlouží využitíi jepro např.překlad v překladu tel.telefonních čísel, předplacenéúčtování služeb účastníkům s platebnípředplacenými mechanismykartami, zasílání krátkých textových zpráv ([[Short message service|SMS]]) a řadařadu dalších služeb.
 
Označení '''CCS7''' (Common Channel Signaling 7) zdůrazňuje, že signalizace probíhá po společném signalizačním kanálu (např. [[linka E1]]), odděleně od kanálu, který přenáší hovor. Jeden signalizační kanál s SS7 je schopen obsloužit až 1000 užitečných datových kanálů.
 
== Struktura SS7 sítě ==
[[Image:Schemass7yr3.svg|300px|thumb]]
 
V telefonních sítích používajících SS7 jsou signalizační okruhy odděleny od hlasových. Na síť tak můžeme nahlížet jako na dvě sítě:
 
* Síť pro přenos hlasu; používá techniku [[přepojování okruhů]]; na obrázku jsou to linky znázorněné červeně; je to pasivní část sítě, kterou si můžeme představit jako svazky trubek, které jsou propojovány v tak zvaných Service Switching Points (SSP) podle požadavků ze signalizační sítě
* Signalizační síť; slouží k ovládání sítě pro přenos hlasu; používá techniku [[přepojování paketů]] a protokoly SS7; na obrázku jsou to linky znázorněné bíle
 
Uzly signalizační sítě se nazývají Signalling Points (SP) a lze je rozdělit do tří skupin:
 
* SSP – Service Switching Point – zajišťují propojování hlasových linek
* STP – Signal Transfer Point – přepínače signalizační sítě; umožňují komunikaci SSP a SCP, které nejsou propojeny přímo
* SCP – Service Control Point – prvky, které poskytují služby v signalizační síti, především databáze potřebné pro směrování volání a zpráv (např. HLR, VLR, EIR, location services, atd.)
 
SP, které zpracovávají signalizační zprávy (obsahují aplikační vrstvy SS7) se nazývají Signalling End Points (SEP); každý SSP nebo SCP je SEP, ale funkcionalitu SEP mohou mít i některé STP.
 
Jednotlivé prvky signalizační sítě jsou pro zvýšení [[spolehlivost]]i zdvojené, umístěné v různých lokalitách a vzájemně propojené pro vyšší spolehlivost. Jednotlivé propojovací linky mezi dvojicemi zařízení jsou vedeny odlišnými cestami. Struktura sítě tak připomíná příhradovou konstrukci mostu. Rutinně se využívá [[vyvažování zátěže]] a zatížení linek se udržuje pod 40%, aby při výpadku jedné z linek bylo zatížení pod 80% a zbývala kapacita i pro provozní špičky. Síť je dimenzována tak, aby byla schopna pracovat při běžných denních špičkách, ne však při mimořádné zátěži (Silvestr apod.). Sledování funkčnosti linek je automatické, ale pro dosažení maximální dostupnosti musí existovat prostředky pro monitorování sítě, aby bylo možné obcházet případná místa výpadků a včas plánovat rozšiřování sítě podle postupného zvyšování provozu. Pro plánované akce vyžadující vyšší provoz se doporučuje dočasné posílení příslušné části sítě.
 
=== Linky ===
[[Image:SS7Links.svg|400px|thumb]]
 
SS7 používá různé druhy linek – od linek LSL (Low Speed Link) s rychlostí 64 kbit/s nebo 56 kbit/s po [[High Speed Link|HSL]] (High Speed Link) s rychlostí 2 Mbit/s.
 
* Linky typu A (Access Link). Spojují SCP nebo SSP s STP.
* Linky typu B (Bridge Link). Spojují STP navzájem
* Linky typu C (Cross Link). Spojují párové STP
* Linky typu D (Diagonal Link). Spojují STP navzájem
* Linky typu E (Extended Link)
* Linky typu F (Fully associated Link). Spojují párové SSP
 
== Struktura SS7 ==
Řádek 68 ⟶ 98:
* CCITT R2 (Evropa a dalších země) – používal systém MFC (Multifrequency Tones Compelled)
* CCITT Signalling System No. 5 (C5) – standardizovaný v roce 1964
* CCITT Signalling System No. 6 (C6) – vyvinutý v polovině 60. let a standardizovaný v roce 1976 – první signalizační systém, který používal Common Channel Signalling (CCS); používal proprietární datovou síť s linkami o rychlosti 2,4 kbit/s a technologii přepojování paketů
 
Standardy pro SS7 byly vytvářeny postupně:
Řádek 93 ⟶ 123:
|}
 
SS7 se začal používat v roce 1983 a postupně vytlačil SS6 i starší signalizační systémy. Počet stránek standardů popisujících SS7 narostl z 320 v roce 1980 na asi 9000 v roce 1999.
 
== Reference ==