Husitské tažení k Baltu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Související články: {{Portály|Husitství}}
m Drobnosti
Řádek 1:
[[Soubor:Hugo Schüllinger - Čechové u moře Baltského.jpg|thumb|right|Hugo Schüllinger - Čechové u moře Baltského]]
 
'''[[Husité|Husitské]] tažení k [[Baltské moře|Balt]]u''' v roce [[1433]] je nejznámější [[Spanilé jízdy|spanilou jízdou]]. [[Sirotci|Sirotčí]] vojsko pod vedením [[hejtman]]a [[Jan Čapek ze Sán|Jana Čapka ze Sán]] při tažení bojovalo na straně [[Polsko|polského]] krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]] proti [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]].
 
== Důvody k výpravě ==
Vzájemná spolupráce mezi jednotlivými husitskými svazy vede v letech [[1427]] až [[1431]] k nastolení mocenské stability v [[Čechy|Čechách]]. Husité v této době pod vedením [[Prokop Holý|Prokopa Holého]] přecházejí do [[ofenzívaÚtok|ofenzívy]] a začínají podnikat [[rejsy]] na nepřátelská území, především do [[Rakousy|Rakous]], [[Německo|německých]] částí [[Svatá říše římská|Říše]] a [[Horní Uhry|Horních Uher]]. Hlavními cíli bylo šíření husitských myšlenek v zahraničí a získání kořisti na obživu [[Polní vojsko|polních vojsk]]. Husitští ''boží bojovníci'' se s postupem času začali měnit na obyčejné [[žoldnéř]]e, kteří nebojují z přesvědčení, ale za [[žold]]. V roce [[1432]] je v polských [[Pabianice|Pabianicích]] uzavřena dohoda mezi zástupci polského krále a Sirotky. Husité přislíbili Polákům vojenskou pomoc proti Řádu německých rytířů. Polský král se za to zavázal platit polnímu vojsku žold a zajistit potřebnou výstroj. Husitští velitelé doufali, že si tažením zajistí polské spojenectví.
 
== Průběh Taženítažení ==
24. března 1433 se Sirotci vydali na postup ze severních Čech do Horní [[Lužice]] k městu [[Pieńsk]]. Na sever postupovali ve dvou proudech. K jejich spojení došlo u vesnice [[Bobrowice]]. Spojená armáda čítala na 7000 [[pěšák]]ů, 700 [[jezdec|jezdců]] a 350 [[Husitský bojový vůz|vozů]]. Přebrodění [[Odra|Odry]] jim zkomplikovala rozvodněná [[řeka]] a nepřátelské vojsko na druhé straně. Bez potíží protáhli [[Velkopolsko|Velkopolskem]], protože z tak velké síly měla tamější města velké obavy a nekladla odpor. Na území Nové Marky se zmocnili města [[Strzelce Krajeńskie]]. Tři [[katolík|katoličtí]] [[mnich|mniši]] zde byli upáleni ve smolných [[sud]]ech. U opevněného města [[Gorzów Wielkopolski]] se spojili se silným vojskem [[poznaň]]ského hejtmana Sudivoje z Ostrorogu. Protáhli kolem silně opevněného [[Chojna]]. K výpravě se přidal [[Pomořansko|pomořanský]] [[vévoda]] Bohuslav ze Stolpy. 7. června konečně dorazili na území Řádu. Tehdy k nim dorazila hlavní polská armáda vedená Mikulášem z Michalówa. Společně oblehli mocnou řádovou pevnost [[Chojnice]]. Obléhání trvalo téměř celý červenec a oblehatelům bylo jasné, že dobře opevněné a předzásobené pevnosti se jen tak nezmocní. Husité si s sebou nepřivezli z Čech svá obléhací děla, a proto chtěl velitel Jan Čapek vyjednávat s německým velitelem Erasmem Fischbornem. Polští velitelé si však vymohli útok. Ten obránci snadno odrazili. Výprava od dalšího obléhání upustila a místo toho zaútočila na pevnost [[Tczew]]. Ten padl hned po prvním útoku na konci srpna. Cestou k [[moře|moři]] ještě husité vypálili [[klášter]] v [[Oliwa|Oliwě]]. A poté již stanuli na břehu [[Baltské moře|Balt]]ského moře. Za husitským vojskem při jejich postupu zůstávala spálená a vydrancovaná země a proto je Řád německých rytířů 13. září nucen v [[Gdaňsk]]u uzavřít s Poláky příměří. Polský král podle dohody vyplatil vojákům tučný žold a husitské velitele bohatě odměnil. Navíc daroval veliteli Janu Čapkovi [[velbloud]]a. Husité se s obrovskou kořistí vydávají na cestu zpět domů do Čech.
 
Řádek 12:
 
== Důsledky ==
Tato rejsa je nejznámějším a pravděpodobně také vůbec nejúspěšnějším husitským tažením husitů za hranice Českého království. Výprava Jana Čapka ze Sán sice nakonec husitům nezískala vojenskou pomoc, ani politickou podporu ze strany polského království, ale každopádně [[kališníci|kališníkům]] zajistila velikou kořist. Vrátivší se vojsko se po příchodu domů zapojilo do obléhání katolické [[Plzeň|Plzně]]. Velblouda, kterého si s sebou husité přivedli, jim však plzeňští obránci při jednom z výpadů ukradli a velblouda můžeme dodnes vidět i na plzeňském městském znaku.
 
== V literatuře ==
OTažení taženíhusitů pojednávák [[báseň]]Baltu inspirovalo [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]] k napsání [[báseň|básně]] ''[[Husita na Baltu]]''.
 
== Související články ==