Husitské tažení k Baltu: Porovnání verzí

 

'''[[Husité|Husitské]] tažení k [[Baltské moře|Balt]]u''' v roce [[1433]] je nejznámější [[Spanilé jízdy|spanilou jízdou]]. [[Sirotci|Sirotčí]] vojsko pod vedením [[hejtman]]a [[Jan Čapek ze Sán|Jana Čapka ze Sán]] při tažení bojovalo na straně [[Polsko|polského]] krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]] proti [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]].

 

== Důvody k výpravě ==

 

24. března 1433 se Sirotci vydali na postup ze severních Čech do Horní [[Lužice]] k městu [[Pieńsk]]. Na sever postupovali ve dvou proudech. K jejich spojení došlo u vesnice [[Bobrowice]]. Spojená armáda čítala na 7000 [[pěšák]]ů, 700 [[jezdec|jezdců]] a 350 [[Husitský bojový vůz|vozů]]. Přebrodění [[Odra|Odry]] jim zkomplikovala rozvodněná [[řeka]] a nepřátelské vojsko na druhé straně. Bez potíží protáhli [[Velkopolsko|Velkopolskem]], protože z tak velké síly měla tamější města velké obavy a nekladla odpor. Na území Nové Marky se zmocnili města [[Strzelce Krajeńskie]]. Tři [[katolík|katoličtí]] [[mnich|mniši]] zde byli upáleni ve smolných [[sud]]ech. U opevněného města [[Gorzów Wielkopolski]] se spojili se silným vojskem [[poznaň]]ského hejtmana Sudivoje z Ostrorogu. Protáhli kolem silně opevněného [[Chojna]]. K výpravě se přidal [[Pomořansko|pomořanský]] [[vévoda]] Bohuslav ze Stolpy. 7. června konečně dorazili na území Řádu. Tehdy k nim dorazila hlavní polská armáda vedená Mikulášem z Michalówa. Společně oblehli mocnou řádovou pevnost [[Chojnice]]. Obléhání trvalo téměř celý červenec a oblehatelům bylo jasné, že dobře opevněné a předzásobené pevnosti se jen tak nezmocní. Husité si s sebou nepřivezli z Čech svá obléhací děla, a proto chtěl velitel Jan Čapek vyjednávat s německým velitelem Erasmem Fischbornem. Polští velitelé si však vymohli útok. Ten obránci snadno odrazili. Výprava od dalšího obléhání upustila a místo toho zaútočila na pevnost [[Tczew]]. Ten padl hned po prvním útoku na konci srpna. Cestou k [[moře|moři]] ještě husité vypálili [[klášter]] v [[Oliwa|Oliwě]]. A poté již stanuli na břehu [[Baltské moře|Balt]]ského moře. Za husitským vojskem při jejich postupu zůstávala spálená a vydrancovaná země a proto je Řád německých rytířů 13. září nucen v [[Gdaňsk]]u uzavřít s Poláky příměří. Polský král podle dohody vyplatil vojákům tučný žold a husitské velitele bohatě odměnil. Navíc daroval veliteli Janu Čapkovi [[velbloud]]a. Husité se s obrovskou kořistí vydávají na cestu zpět domů do Čech.

 

 

== Důsledky ==

 

== V literatuře ==

 

== Související články ==