Vladimír Jindřich Bufka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí na leukemii za použití HotCat
m WPCleaner v1.15 - Opraveno pomocí WP:WCW - Nalezen tag <small> - Popis obrázku částečně tagem <small> / přesměrování
Řádek 1:
[[Soubor:Vladimir Jindrich Bufka.jpg|thumb|Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910]]
[[Soubor:Leopolda Dostalová - Lady Macbeth 1916 2.jpg|thumb|[[Leopolda Dostalová]] jako [[Lady Macbethová]] z [[tragédie]] ''[[Macbeth (drama)|Macbeth]]'' [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]], [[1916]]]]
[[Soubor:Leopolda Dostalová - Lady Macbeth 1916 1.jpg|thumb|Leopolda Dostalová - Lady Macbeth, 1916]]
[[Soubor:Bufka Bez nazvu (Krajina) 1908.jpg|thumb|Vladimír Jindřich Bufka: ''Bez názvu (Krajina)'', [[1908]]; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, <small>archiv Moravské galerie v Brně</small><ref>http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html</ref>]]
 
'''Vladimír Jindřich Bufka''' (* [[16. červenec|16. července]] [[1887]] [[Pavlovice u Kojetína]] - [[23. květen|23. května]] [[1916]] [[Praha]]) byl [[česko|český]] [[fotograf]] a popularizátor [[fotografie]], významný představitel [[piktorialismus|piktorialismu]]. Byl jedním z nejvýraznějších reprezentantů umělecké fotografie začátku 20. století v Praze a v Rakousku-Uhersku.<ref name=informuji/>
 
Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, věnoval se kromě [[Ušlechtilý tisk|ušlechtilých fotografických tisků]], ovládal [[gumotisk]]y, [[platinotiskplatinotypie|platinotisky]]y i [[olejotisk]]y nebo [[autochrom]].<ref name=informuji>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dufek
Řádek 19:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Věnoval se [[astrofotografie|astrofotografii]], [[mikrofotografie|mikrofotografii]], [[reprodukce uměleckého díla|reprodukcím]] uměleckých děl, [[Fotografie krajiny|krajinářské fotografii]], [[fotografie architektury|snímkům architektury]], [[novinářská fotografie|dokumentárním snímkům]], [[Zátiší (fotografie)|zátiší]], i náročným [[portrétní fotografie|portrétům]].<ref name=informuji/> Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.
}}
 
</ref> Věnoval se [[astrofotografie|astrofotografii]], [[mikrofotografie|mikrofotografii]], [[reprodukce uměleckého díla|reprodukcím]] uměleckých děl, [[Fotografie krajiny|krajinářské fotografii]], [[fotografie architektury|snímkům architektury]], [[novinářská fotografie|dokumentárním snímkům]], [[Zátiší (fotografie)|zátiší]], i náročným [[portrétní fotografie|portrétům]].<ref name=informuji/> Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.
 
== Životopis ==
Řádek 27 ⟶ 25:
Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka, po absolvování reálného [[gymnázium|gymnázia]] vystudoval [[chemie|chemii]] na [[České vysoké učení technické v Praze|Vysokém učení technickém]] v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval [[amatér]]sky, byl členem [[Český klub fotografů amatérů|Českého klubu fotografů amatérů]] v Praze. První snímky mu v lednu [[1908]] otiskl obrazový časopis [[Český svět]]. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize ''„O fotografování v barvách pomocí desky autochromové“'', která vyšla v roce [[1910]]. V tomtéž roce mu vyšla další kniha ''„Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry“'' ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.
 
Praxi absolvoval v továrně bratří Lumièrů na autochromy v Lyonu. V letech [[1910]] až [[1911]] pracoval v [[fotografický ateliér|ateliéru]] [[Jan Nepomuk Langhans|J. Langhanse]] v Praze a [[Hermann Clements Kosel|H. C. Kosela]] ve [[Vídeň|Vídni]], kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si v roce 1911 svůj vlastní [[profesionál]]ní ateliér v [[Praha|Praze]].<ref name=informuji/> Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem [[František Drtikol|Františka Drtikola]]. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas něž Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě, byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do [[Varšava|Varšavy]] a [[Petrohrad]]u, údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.
 
V. J. Bufka zemřel ve svých 28 letech 23. května 1916 na [[leukémieleukemie|leukémii]]. Vedení ateliéru převzala jeho manželka [[Marie Bufková]] a pokračovala v jeho provozování až do roku [[1928]]. Proto existují fotografie z dvacátých let z razítkem ''Ateliér V.J.Bufka''. Bufkova drobná pozůstalost je součástí sbírek [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie]].
 
== Dílo ==