Muslimské dobytí Španělska: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.14 - Neplatné ISBN-10 (Opraveno pomocí WP:WCW)
m typo
Řádek 4:
* [[708]] - arabské loďstvo podniklo útok na [[Baleárské ostrovy]], které byly v držení Vizigótské říše (nebo [[Byzance]]). Muslimská loďstva dosáhla faktické vlády nad celým [[Středomoří]]m po polovině [[7. století]], kdy již podnikala nájezdy na ostrovy v okolí [[Itálie]]. Vzdor muslimům v západním Středomoří v tomto období projevovala pouze [[Franská říše]], která s nimi následně o Baleárské ostrovy vedla zdlouhavé boje.
* [[709]] - islamizovaní Berbeři podnícení svými arabskými veliteli uskutečnili přepad jižních území Pyrenejského poloostrova odkud se vrátili s bohatou kořistí.
* [[710]] - v červenci s pomocí hraběte Ceuty, Juliana, provedla muslimská nájezdová skupina, vedená Abu Zorou Tarífem, průzkum oblasti Algericasu ležící v nejižnějšínejjižnější části poloostrova, při které byla vyplundrována [[Tarifa]].
 
== [[711]] ==
Řádek 38:
Před postupujícími Abd - al - Azízovými vojsky se podrobila severohispánská baskická města (Pamplona, ad., patrně stejnou cestou jako Theodemir ?) , Kantabrové a Baskové poté užívali značné autonomie v rámci muslimského panství, přesto však docházelo k četným vojenským výpravám muslimů do oblasti. Dále bylo podrobeno území dnešního Katalánska.
 
Po odvolání svého otce a nástupu nového chalífy v Damašku, nechtěl Abd - al - Azíz uznat jeho vrchní vládu. Byl proto prohlášen za odbojníka a z nařízení chalífy pak při motlitběmodlitbě v mešitě přepaden a na útěku zavražděn. Již odtud lze sledovat separatistické tendence andaluského území.
* [[717]] - Pravděpodobně v tomto roce byla dobyta [[Barcelona]], která se tím otevřela arabské lodní dopravě z východního Středomoří. Muslimové poté překročili Pyrenejské pohoří a odstartovali tak sérii nájezdů do Septimánie a Akvitánie, jejíž vévoda jim odhodlaně vzdoroval.
 
Řádek 53:
 
== [[722]] ==
(?) Tímto datem (některé prameny uvádějí již rok 718) se traduje počátek [[reconquista|reconquisty]], neboť došlo k odražení arabsko - beberskéhoberberského oddílu z vojenské posádky [[Gijón]]u v bitvě u Covadonga v Asturii vizigótským šlechticem Pelayem. Šlo o velice malé střetnutí při němž počet vojáků obou stran nepřesáhl dvě stě. Odražení nepřátel dopřálo zbylým křesťanům oddech, během kterého konsolidovali svou moc a opevnili svá území kastely (opevněnými hradišti) - odtud například název Kastilie. Naopak muslimští kronikáři toto střetnutí spíše zlehčovali (''"prý střet s třiceti splašenými osly"''). Během dvacátých let se pak zrodil Asturský stát.
 
== Prameny a literatura ==