Roudnice nad Labem (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox |
|||
Řádek 1:
{{Infobox Hrad
[[Soubor:Roudnice nad Labem -zámek.jpg|thumb|Roudnický zámek - pohled na zámek od jihozápadu z [[Karlovo náměstí (Roudnice nad Lbem)|Karlova náměstí]]]]▼
|název = Zámek <br/> Roudnice nad Labem
|obrázek = Roudnice_nad_Labem_-zámek.jpg
|šířkaobr = 250
|popis = Zámek Roudnice nad Labem, pohled od jihozápadu z Karlova náměstí
|Stát = Česká republika
|Vystavěn = [[1652]] až [[1684]]
|Zničen =
|Zrekonstruován =
|Architekt =
|Sloh = [[Barokní architektura|baroko]]
|Stavební materiál = [[Zdivo]]
|Účel =
|Počet obyvatel =
|Původní majitel = [[Jindřich Břetislav]], pražští biskupové (hrad), Lobkovicové (zámek)
|Rod = [[Lobkovicové]]
[[File: Lobkowicz_coat_of_arms_Wappen.png|25px]]
|Současný majitel = Lobkovicové
}}
▲[[Soubor:Roudnice
Jedná se o barokní '''[[Zámek (stavba)|zámek]] v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]]''', vlastněný [[Šlechta|šlechtick]]ým rodem [[Lobkovicové|Lobkoviců]], kterým byl i vybudován v letech [[1652]] až [[1684]] na [[Skála|skalní]] [[Ostrožna|ostrožně]] nad řekou [[Labe]] na místě původního staršího románského [[hrad]]u. Někdejší hrad zde stával z důvodů ostrahy labské vodní cesty a dále také z [[důvod]]ů dozoru na důležitou [[obchod]]ní stezkou vedoucí sem z [[Praha|Prahy]] směrem do [[Horní Lužice]]. Pozůstatky původního hradu z [[12. století]] se dochovaly v nejen v základech a [[sklepení]]ch, ale i v přízemí dnešního zámku.▼
▲
Samotná [[budova]] zámku je trojkřídlá ve tvaru do podkovy (respektive písmene "[[U]]") původně otevřeného směrem od Labe k městu. Otevřená strana prostranství byla zastavěna menší spojovací budovou, která celý prostor uzavřela. Uprostřed spojovací budovy se nachází vstupní [[brána]] a dále mohutná [[věž]] nahoře opatřená [[Lucerna (architektura)|lucernou]]. Vnitřní prostor zámeckého [[nádvoří]] je vymezen [[obdélník]]em o délce stran 58,5 x 54 [[metr]]ů.▼
▲Samotná [[budova]] zámku je trojkřídlá ve tvaru do podkovy (respektive písmene "[[U]]") původně otevřeného směrem od Labe k městu. Otevřená strana prostranství byla zastavěna menší spojovací budovou, která celý prostor uzavřela. Uprostřed spojovací budovy se nachází vstupní [[brána]] a dále mohutná [[věž]] nahoře opatřená [[Lucerna (architektura)|lucernou]]. Vnitřní prostor zámeckého [[nádvoří]] je vymezen [[obdélník]]em o
== Poloha ==
Areál [[Zámek (stavba)|zámku]] se nachází v centru města [[Roudnice nad Labem]] vedle centrálního roudnického [[Karlovo náměstí (Roudnice nad Labem)|Karlova náměstí]] (severovýchodně) a
== Historie ==
Na místě skalnatého [[ostroh]]u nad [[Řeka|řekou]] [[Labe]] se však kdysi tyčil velkolepý [[hrad]]. Jeho stavbu zahájil synovec českého [[král]]e [[Vladislav I.|Vladislava I.]], kníže-biskup [[Jindřich Břetislav]]. Tento hrad byl druhým českým [[Kámen|kamenný]]m hradem, jenž byl zbudován někým jiným, než [[panovník]]em. Původní hrad měl přibližně [[obdélník]]ový [[půdorys]] asi 39 x 15 metrů a byl opatřen větším počtem obranných [[Bašta|bašt]]; zdi byly silné 2 [[metr]]y a byly zpevněny na severní straně a na [[nároží]]ch věžicemi. V přízemí stavby se nacházel velký sál, nad ním pak patrně ležela slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy jižním směrem, které byly obehnané hradbou s opevněnou [[Brána|bránou]]. Postupem doby byl hrad [[Gotika|goticky]] dostavován a přestavován, zasloužili se o to, mimo jiné také někdejší biskupové a arcibiskupové [[Jan IV. z Dražic]], [[Arnošt z Pardubic]], který zde nechal vystavět mohutnou [[věž]]. Hrad býval oblíbeným sídlem většiny pražských [[biskup]]ů.
Roku [[1369]] hrad navštívil i [[císař]] a král [[Karel IV.]], velmi často zde pobýval zde i arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. Jedním z kněží, kteří zde pobývali, byl prý i [[Jan Hus]], který tu údajně byl vysvěcen na [[kněz]]e. Od roku [[1371]] se zde nacházela i hradní [[kaple]]. Gotické přestavby a
Nicméně [[římskokatolická církev]] hrad v roce [[1421]] nejprve dala zástavou a později i prodala Janu Smiřickému, čímž se zámek už natrvalo dostal do světských rukou české [[Šlechta|šlechty]]. Jan Smiřický později, jak se doba měnila, začal s jeho dalším přestavováním, doplňováním a upravováním. V roce [[1467]] hrad dobyla vojska [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Další opravy hradu prováděl později jeho další majitel pan [[Vilém z Rožmberka]]. Jeho manželka [[Polyxena z Pernštejna]] se po jeho smrti provdala za [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Vojtěcha Popela z Lobkovic]], čímž hrad přešel do rodového majetku [[Lobkovicové|Lobkoviců]].
Řádek 21 ⟶ 41:
V roce [[1948]] byl zámek zestátněn a dlouhá léta sloužil [[Československá lidová armáda|Československé lidové armádě]] jako sídlo [[Vojenská konzervatoř Víta Nejedlého|Vojenské konzervatoře Víta Nejedlého]], sídlila zde i místní vojenská správa.
Po roce [[
== Současnost ==
| |||