Církevní provincie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
→‎Římskokatolická církev: biskupské konference
Řádek 7:
[[Římskokatolická církev]] je ve většině světa rozčleněna do provincií, sestávajících se obvykle z metropolitní [[arcidiecéze]] a několika přičleněných (sufragánních) diecézí (resp. jiných tzv. [[místní církev|místních církví]]). Hranice provincií obvykle sledují historické či současné politické hranice.
 
V čele provincie obvykle stojí [[arcibiskup]]-[[metropolita]], podřízeni mu jsou tzv. sufragánní biskupové. Ve [[starověk]]u a [[středověk]]u mělo toto rozdělení velký význam, neboť metropolita měl nad ostatními biskupy provincie významnou moc. V současné době to již neplatí, neboť jeho pravomoci se přesunuly buďto na [[papež]]e, nebo na [[biskup]]y v čele diecézí, a faktická spolupráce biskupů na [[biskupská konference|biskupské konference]], které zpravidla sdružují biskupy podle států.
 
V současné době je arcibiskup-metropolita stále hlavou církevní provincie, ale je to z větší části pouze formální a prestižní postavení a i sufragánní diecéze jsou ve většině věcí podřízeny pouze papeži. Jeden z mála pozůstatků postavení metropolity představuje jeho právo jmenovat [[administrátor (církev)#Administrátor diecéze|dočasného administrátora]] sufragánní diecéze, pokud biskup zemřel, evidentně selhaly diecézní mechanismy určující osobu tohoto administrátora a papež nejmenoval [[apoštolský administrátor|apoštolského administrátora]].