Verze z 17. 7. 2012, 14:44 editovat PixelBot (diskuse \| příspěvky) 7 823 editací m r2.7.3) (Robot: Přidávám ro:Limfocit T ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 8. 2012, 02:23 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 17: ==Imunitní reakce založené na cytotoxických T-lymfocytech== [[Cytotoxický T-lymfocyt\|Cytotoxické T lymfocyty]] (Tc) jsou důležitými složkami imunitního systému. Jejich úkolem je rozeznat buňky infikované [[viry]] nebo jinými intracelulárními [[parazity]], ~~popřípaě~~popřípadě jiné poškozené/abnormální buňky (například buňky poškozené stresem či [[nádorové buňky]]). Tyto buňky ničí mechanismy závislým na bezprostředním těsném kontaktu mezi Tc a napadanou buňkou. Způsob obrany je tedy velmi radikální a do značné míry i riskantní, protože poškození tkání cytotoxickými T-lymfocyty může být často mnohem horší než poškození virem, který způsobil infekci. Zahájení imunitní odpovědi založené na cytotoxických T-lymfocytech probíhá následovně: prekurzor Tc musí rozeznat [[MHC I\|MHC gp I]] s [[antigenní peptid\|antigenními peptidy]] (např. fragmenty virových proteinů) na povrchu [[antigen prezentující buňka\|buněk prezentujících antigen]] (APC). Tyto buňky musí mít patřičně adhezívní molekuly a [[kostimulace\|kostimulační]] molekuly ([[CD80]], [[CD86]], ligandy receptorů [[CD28]]). Takovými APC mohu být [[dendritická buňka\|dendritické buňky]] nebo [[makrofág\|makrofágy]]. Buňky jsou virem infikovány, nebo pohltí příslušné [[antigen]]y, které pocházejí z odumřelých infikovaných, nádorových, či stresových buněk. Když prekurzorová Tc buňka rozezná antigen na povrchu jiných buněk, které nemají stimulační vlastnosti profesionálních APC, dostane pouze první signál a to ji utlumí. Když dojde k prvnímu kontaktu na povrchu účinné APC, prekurzor Tc se začne dělit (proliferovat) a diferencovat na klon zralých efektorových cytotoxických buněk (Tc, CTL).<ref>HOŘEJŠÍ, Václav, Jiřina Bartůňková Základy imunologie: Triton, 2009,S.148,ISBN 9788073872809</ref> ==Aktivace T-lymfocytů superantigenem== Jako [[superantigen]]y ~~označujem~~označujeme [[proteiny]], které mají dvě [[vazebné místo\|vazebná místa]] s odlišnou funkcí. Jedním vazebným místem interagují s [[epitop]]em přítomným na všech molekulách [[MHC II\|MHC gp II]] a tím druhým se strukturami sdílenými mnoha různými molekulami [[T-buněčný receptor\|TCR]] receptoru (těmi, které používají strukturně podobné variabilní úseky). Takový superantigen může propojit MHC gp II na povrchu jakýchkoli antigen prezentující buňky s TCR přítomných na velké části T-lymfocytů. A právě tento krok dá T-lymfocytu signál podobný „normálnímu“ signálu přes TCR, který vede k rychlé aktivaci mnoha T-buněk současně a zároveň k sekreci velkého množství [[cytokin]]ů, které pak můžu ~~způsobyt~~způsobit šokové stavy. Podobné aktivační účinky mají i některé mitogenní [[lektiny]], jako například [[ConA]] a nebo [[PHA]]. Polyklonální aktivace T -lymfocytů lze také dosáhnout protilátkami proti TCR a nebo [[CD3]]. <ref>HOŘEJŠÍ, Václav, Jiřina Bartůňková Základy imunologie: Triton, 2009,S.150,ISBN 9788073872809</ref> ==Protilátková reakce vyvolaná antigeny závislými na T-lymfocytech==

T-lymfocyt: Porovnání verzí