Šekel: Porovnání verzí

[[Soubor:Tarentum Hannibal.jpg|thumb|200px|Stříbrný půlšekel se dostal do řecké kolonie [[Taras]]u (Tarenta) během [[Kartágo|kartáginské]]/punské dominace nad jižní Itálií (viz [[Hannibal]]). Punská měna byla na šekelu založena.]]

'''Šekel''' odkazuje k mnoha starodávným jednotkám [[hmotnost]]i a [[měna|měny]]. První známé užití se datuje k roku 3000 &nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Původním významem tohoto slova byla měrná jednotka [[ječmen]]e. Označení má svůj původ etymologický původ zřejmě v [[akkadština|akkadštině]], jelikož první slabika „''še''“ v tomto jazyce znamená ječmen. 1 šekel původně znamenal zhruba 180 zrn (cca. 8,33g). Před zavedením mincí v obchodování neznamenalo označení šekel peníze, ale jednotku váhy, tak jako například [[gram]] nebo [[Troyská unce|trojská unce]]. Rané mince byly raženy oficiální pečetí, která dosvědčovala jejich váhu. Mince byly vymyšleny anatolskými kupci, kteří začali razit své mince, aby je nemuseli při každém použití vážit. Ražení bylo později převzato oficiálními úřady, které také určovaly vzhled mincí.<ref>Detroit Institute of Arts, ''Coins of the Ancient World'', 1964</ref> [[Hérodotos]] tvrdí (a moderní výzkumy potvrzují), že první měna byla ražena [[Kroisos|Kroisem]], králem [[Lýdie|Lýdské říše]]. [[Perská říše]], která nad Lýdií zvítězila, převzala vynález ražených mincí v podobě zlatého ''[[dareikos|dareiku]]'' (sg. ''dareikos''). Řekové měli stříbrný athénský ''obolos'' a ''[[drachma|drachmu]]''.

[[Soubor:Half_Shekel.jpg|left|thumb|150px|Mince vyražená při [[První židovská válka|První židovské válce]] v roce [[68]] |68&nbsp;n.&nbsp;l.]] Na jedné straně je vyraženo „Šekel Izraele, rok 3“, na straně druhé „svatý [[Jeruzalém]]“.]]

<references />