Zakotvená teorie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zvik GT |
typo, úprava šablon |
||
Řádek 1:
Metodu '''Grounded Theory''' (zakotvené teorie) lze zařadit mezi klasické [[kvalitativní metody]]. Cílem této metody je vytvořit [[teorie|teorii]]. "Nezačínáme teorií, kterou bychom následně ověřovali. Spíše začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné."
| příjmení = Strauss▼
Cílem výzkumníka je data pomocí daných postupů rozklíčovat a dobrat se tak k tomu, co je v datech - a za nimi. Jakožto data jsou míněna především pozorování a rozhovory. Tato metoda je určena primárně pro výzkum jednání a motivace, není tím však limitována.▼
| jméno = Anselm▼
| odkaz na autora=Anselm Strauss
| příjmení2 = Corbinová
| jméno2 = Juliet
| odkaz na autora2=Juliet Corbinová
| titul = Základy kvalitativního výzkumu▼
| vydavatel = Sdružení podané ruce▼
| místo = Brno▼
| rok = 1999▼
| počet stran = 195▼
| kapitola = 1▼
| isbn = 80-85834-60-x▼
| jazyk = česky▼
}}</ref> Je to teorie odvozená induktivně.
▲Cílem výzkumníka je data pomocí daných postupů rozklíčovat a dobrat se tak k tomu, co je v datech - a za nimi. Jakožto data jsou míněna především pozorování a rozhovory. Tato metoda je určena primárně pro výzkum jednání
Zakotvená teorie vychází stejně jako ostatní metody z určitého výzkumného problému, který zužuje prostřednictvím výzkumné otázky. Výzkumná otázka by měla být formulována tak, aby nechala dostatek volnosti k pečlivému prozkoumáni jevu. Postupným sběrem a analyzováním dat je pak tato otázka přeformulována tak, aby se její záběr zužoval. Celý proces sběru a analýzy dat je postaven na hledání pojmů, které se zkoumaným jevem souvisejí, a následném odhalování vztahů mezi nimi.
Řádek 19 ⟶ 34:
Ačkoliv se jednalo o plodnou spolupráci, oba autoři této metody se ke konci 70. let ve vší slušnosti a respektu rozešli kvůli metodologickým neshodám v procesu kódování.
Glaserův přístup používá jakákoliv data - tedy nejen kvalitativní formu v podobě pozorování a rozhovorů, ale také průzkumy, statistické analýzy a „cokoliv přijde výzkumníkovi při sledování cíle do cesty“. To vše může být použito ke srovnávací analýze stejně tak dobře, jako odborná literatura či beletrie . Glaserův přístup je motivován konceptuální abstrakcí od času, lidí a místa – zatímco Strauss kladl důraz na platnost analyzovaného za daných podmínek a v dané době. Ze spolupráce Strausse s Juliet Corbin vyšla roku 1990 kniha ''Basics of Qualitative Research – Grouded Theory Procedures and Techniques'' (vyšla česky 1999 v Brně, ''Základy kvalitativního výzkumu - postupy a techniky metody zakotvené teorie''), na níž Glaser reagoval o dva roky později textem ''Emergence vs. Forcing: Basics of Grounded Theory''. Tímto způsobem byla odstartována akademická debata a rozdělení na dva proudy.<ref name=corbin/><ref name=calin>{{Citace elektronické monografie
{{Pahýl}}▼
<references />▼
▲ | příjmení = Strauss
▲ | jméno = Anselm
▲ | titul = Základy kvalitativního výzkumu
▲ | vydavatel = Sdružení podané ruce
▲ | místo = Brno
▲ | rok = 1999
▲ | počet stran = 195
▲ | kapitola = 1
▲ | isbn = 80-85834-60-x
▲ | jazyk = česky
| příjmení = Calin
| jméno = Mihail
Řádek 44 ⟶ 43:
| místo = Curich
| jazyk = anglicky
}}</ref>
==Reference==
▲<references />
▲{{Pahýl}}
[[Kategorie:Psychologické teorie]]
[[Kategorie:Výzkum]]
|