Balduin I. Jeruzalémský: Porovnání verzí

| narozen = asimezi po[[1061]] a [[10601066]]

'''Balduin I.''' ({{vjazyce|la}}: ''Balduinus'', {{vjazyce|fr}}: ''Baudouin'', {{vjazyce|de}}: ''Balduin'',{{#tag:ref|Při transkripci jména ''Balduin'' se historikové přidržují německého ekvivalentu.<ref name="hroch301">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci v Levantě | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1975 | isbn = | poznámka = [Dále jen ''Hrochová''] | strany = 301}}</ref>|group="pozn."}} {{vjazyce|en}}: ''Baldwin'', někdy zván jako '''Balduin Lotrinský''',<ref name="hrochovakroniky54">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | titul = Křížové výpravy ve světle soudobých kronik | rok = 1982 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství| místo = Praha | poznámka = [Dále jen ''Hrochová.'' Kroniky] | strany = 54}}</ref>''' z&nbsp;Boulogne''',<ref name=baldwin672>{{Citace monografie | příjmení = Baldwin | jméno = Marshall W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1969 | počet stran = 707 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = Dále jen ''Baldwin'' | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusOne&isize=M | strany = 672}}</ref> '''z&nbsp;Bouillonu'''<ref name="hroch38">''Hrochová'', str. 38</ref> či '''z&nbsp;Flander''',{{#tag:ref|Informace od J.E.R.Doméneca o „dobytí Jeruzaléma vojsky Godefroie z Bouillonu a Balduina z Flander“<ref name="Gabrieli6">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010 |strany=6 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka =[ Dále jen ''Gabrieli'']}}</ref> je dvojznačná. První význam je, že se na dobytí Jeruzaléma podílela i&nbsp;Balduinova vojska, přičemž on sám se akce nezúčastnil. Toto vyvození se však nejeví pravděpodobným, přestože vyjížděl k&nbsp;Edesse od syrské hranice s&nbsp;menším oddílem, než s&nbsp;jakým k hranicím přišel od pohoří Antitaurus.<ref name=baldwin302> ''Baldwin'', str. 302</ref> Pravděpodobnější je však druhá verze, tj. záměna jména ''Balduin'' se jménem ''Robert'', protože Robert II. Flanderský se skutečně obléhání Jeruzaléma se svým kontingentem zúčastnil.<ref name="hroch68">''Hrochová'', str. 48</ref><br /> O Balduinovi z Flander mluví i F. Gabrieli v poznámkách, zde se již musí jednat o Balduina z Bouillonu (hovoří se zde o „analogii Balduinů z Flander a z Jeruzaléma“).<ref name="gabr301>''Gabrieli'', str. 301</ref> Flandry a Boulogne leží ve stejném geografickém regionu.<br / >O „Baldvinovi, hraběti Flanderském a budoucím knížeti Edesském“ však mluví i V. Černý ve svých poznámkách.<ref name="cerny54">{{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Černý | titul = Staré francouzské kroniky | vydavatel = SNKLU | místo = Praha | rok = 1962 | poznámka = [Dále jen ''Černý''] | strany = 54}}</ref> Zde se zřejmě jedná o&nbsp;faktografický omyl, protože míněn je pravděpodobně Balduin z&nbsp;Bouillonu, nikoli Robert Flanderský, protože Černý zmiňuje ''Baldvina'' jako jednoho z&nbsp;vůdců křižáckého kontingentu, který se „od polovice srpna 1096 bral pochodovým směrem Petra Poustevníka, tj. jižním Německem, Uhrami a Balkánským poloostrovem“. Čas i&nbsp;trasa by odpovídaly skutečné Balduinově cestě.<ref name=hroch21–22>''Hrochová'', str. 21–22</ref> Robert Flanderský se přeplavoval po moři přes Jadran.<ref name=hroch32> ''Hrochová'', str. 32</ref>|group="pozn."}} narozen asimezi poléty [[10601061]]{{#tag:ref|Balduin byla Godefroiovým mladším bratrem; Godefroi se narodil asi roku 1060.[[1066]],<ref name=hroch22zacourhazard297>{{Citace ''Hrochová'',monografie str.| 22</ref><refpříjmení name=baldwin267> ''Baldwin'',Zacour str.| 267</ref><refjméno name="müller525">{{Citace monografieNorman P. | příjmenípříjmení2 = MüllerHazard | jménojméno2 = HelmutHarry W. | spoluautoři = a kol. | titul = DějinyThe Německaimpact of the Crusades on the Near East | vydavatel = NLNUniversity of Wisconsin Press | místo = PrahaMadison | rok = 19951985 | poznámkapočet stran = 599 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = [Dále jen ''MüllerZacour, Hazard''] | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusFive&isize=M | strany = 525297}}</ref>|group="pozn."}} † [[2. duben|2. dubna]] [[1118]], [[Al-Ariš|El-Aríš]]) byl jeden z&nbsp;prvních, kteří táhli do Svaté země ve znamení kříže, [[Edesské hrabství|edesský hrabě]] a [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémský král]].

Balduin neměl legitimní potomky, kteří by ho přežili. Když se stal jeruzalémským králem ([[1100]]), jmenoval [[Edesské hrabství|hrabětem z Edessy]] svého stejnojmeného příbuzného [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina Le Bourg]],{{#tag:ref|Názory historiků na stupeň příbuzenského stavu mezi Balduinem z Bouillonu a Balduinem Le Bourg liší. Hovoří se o nich buď jako o bratrancích,<ref name=hroch76> ''Hrochová'', str. 76</ref><ref name=hrochovakroniky72> ''Hrochová–kroniky'', str. 72</ref> či se vyskytuje názor, že Balduin Le Bourg (Balduin II.) byl synovcem Balduina I.<ref name="br316">{{Citace monografie | příjmení = Brooke | jméno = Christopher | titul = Evropa středověku v letech 962–1154 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = | poznámka = [Dále jen ''Brooke''] | strany = 316}}</ref> Možná také byl Balduin Le Bourg synem bratrance Balduina I. Huga z Rethelu.<ref name=runcimanII525>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east | typ svazku = díl | kapitola = Appendix III. | strany = 525 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámka = [Dále jen ''Runciman II.]''}}</ref>|group="pozn."}} jenž Balduina I. vystřídal i na trůně v Jeruzalémě.

Balduin se narodil pravděpodobně po roce [[1060]] a pocházel z rodu vznešeného: jeho otec [[Eustach II. z Boulogne]] i matka [[Ida z Boulogne]], dědička dolnolotrinského vévodství, byli z rodu [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Měl minimálně dva sourozence – bratry [[Eustach III. z Boulogne|Eustacha]] a [[Godefroy z Bouillonu|Godefroie]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Heller | jméno = Johannes | spoluautoři = | titul = Genealogia ducum Brabantiae heredum Franciae | vydavatel = | místo = Hannover | rok = 1880 | počet stran = | isbn = | jazyk = latinsky | url = http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000865_00399.html?sortIndex=010%3A050%3A0025%3A010%3A00%3A00&sort=score&order=desc&context=Genealogia+ducum+Brabantiae+heredum+Franciae&subSeriesTitle_str=&hl=false&fulltext=Genealogia+ducum+Brabantiae+heredum+Franciae| strany = 389}}</ref> Podnikavý a energický Balduin byl nejmladším z&nbsp;bratrů<ref name=runcimanI146>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = I. The First Crusade and the Foundation of the Kingdom of Jerusalem | typ svazku = díl | kapitola = The princes and the Emperor | strany = 146 | isbn = 0-521-34770-X | jazyk = anglicky | poznámka = [Dále jen ''Runciman I.]''}}</ref> a měl se stát [[duchovní]]m – byl kanovníkem v [[Lutych]]u, [[Remeš]]i a [[Cambrai]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Balard | jméno = Michel | titul = Encyclopedia of the Middle Ages | editoři = André Vauchez, Barrie Dobson, Michael Lapidge | místo = Chicago | vydavatel = Fitzroy Dearborn Publishers | rok = 2000 | svazek = 1: A-J | typ svazku = díl | kapitola = Baldwin I of Jerusalem | typ kapitoly = heslo | strany = 142 | isbn = 9781579582821 | jazyk = anglicky}}</ref> Před rokem [[1086]] se změnila jeho životní dráha a stal rytířem, protože již roku 1086 spolu s Eustachem organizoval pomoc pro Godefroie, jenž byl obléhán v pevnosti Stenay.<ref>{{Citace monografie |příjmení = Andressohn | jméno = John Carl | titul = The ancestry and life of Godfrey of Bouillon | místo = Freeport | vydavatel = Books for Libraries Press | rok = 1972 | kapitola = Godfrey's Life before the Crusades | strany = 39-40 | isbn = 0-8369-8114-6 | jazyk = anglicky}}</ref> V roce [[1095]] získal Balduin od verdunského biskupa hrabství [[Verdun]] (které Godefroi získal patrně po bitvě u Stenay, ale později jej biskupovi prodal).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Murray | jméno = Alan V | titul = The Crusader Kingdom of Jerusalem : a dynastic history 1099-1125 | místo = Oxford | vydavatel = Unit for Prosopographical Research | rok = 2000 | edice = Occasional publications of the Oxford Unit for Prosopographical Research | svazek edice = 4 | kapitola = The Origins of the Bouillon-Boulogne Dynasty | strany = 35 | isbn = 1900934035 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name="Kovarik112">{{citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kovařík (spisovatel) | titul = Meč a kříž : (1066–1214) : rytířské bitvy a osudy I | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 278 | isbn = 80-204-1289-1 | strany = 112 | poznámka =[Dále jen ''Kovařík'']}}</ref> Téhož roku (1095) byla papežem [[Urban II.|Urbanem II.]] vyhlášena na [[Clermontský koncil|clermontském koncilu]] [[První křížová výprava|první křížová výprava]]<ref name=hroch7> ''Hrochová'', str. 7</ref> a krátce poté Balduin spolu se svými staršími bratry Godefroiem a Eustachem přijal kříž,<ref name="hroch22"> ''Hrochová'', str. 22</ref> který měli jako symbol jednoty účastníci výpravy přišitý na oděvech.<ref>{{citace monografie | příjmení = Contamine | jméno = Philippe | odkaz na autora = | titul = Válka ve středověku | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 485 | isbn = 80-7203-615-7 | strany = 81 | poznámka = Dále jen ''Contamine''}}</ref>

{{Citát|Když se všichni shromáždili a když se dostavil i Godefroi, složila všechna hrabata přísahu. Jeden z šlechticů měl tu drzost, že si sedl na císařský trůn. Císař to snesl beze slova, protože už si dlouho byl vědom zpupnosti Latinů. Hrabě Balduin však přistoupil k šlechtici, vzal ho za ruku a s výčitkami jej odtamtud odvedl:„Něco takového jsi neměl dělat, zvláště když jsi císařovi složil vazalský slib. Byzantští císařové nejsou zvyklí na to, aby jejich poddaní v jejich blízkosti seděli. Ti, kdo se stali vazaly jeho císařského Veličenstva, musejí zachovávat zyvky jeho země“...|[[Anna Komnéna|Anna Komnena]]<ref name="alexias306">{{Citace monografie | příjmení = Komnéné | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Komnéna | titul = Paměti byzantské princezny | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 565 | strany = 306 | isbn = 80-207-0527-9 | poznámka = [Dále jen ''Anna Komnena]''}}</ref>|200}}

Následujícího roku, dne [[15. červenec|15. července]] [[1099]] křesťané dobyli [[Jeruzalém]],<ref name=hroch61>''Hrochová'', str. 61</ref> a Balduinův bratr Godefroi se stal prvním latinským vládcem Jeruzaléma.<ref name=hroch65>''Hrochová'', str. 65</ref>{{#tag:ref|Jaký byl Godefroiův přesný titul historikové nevědí. Zřejmě často zmiňovaný ''Advocatus Sancti Seplurchri'' (''ochránce/správce/obhájce Božího hrobu''),<ref name="tate52">{{Citace monografie | příjmení = Tate | jméno = Georges | titul = Křižáci v Orientu | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = | poznámka = [Dále jen ''Tate''] | strany = 52}}</ref><ref name="hroch65" /><ref name=baldwin339>''Baldwin'', str. 339</ref><ref name=runcimanI292>''Runciman I.'', str. 292</ref> možná jen ''Vládce Jeruzaléma''.<ref name=br450>''Brooke'', str. 450</ref><ref name=gabr41>''Gabrieli'', str. 41</ref>|group="pozn."}} Na sklonku téhož roku ([[1099]]) se Balduin vydal oslavit Vánoce do [[Jeruzalém|Svatého města]], kde se také setkal se svým bratrem Godefroiem.<ref name=baldwin374–375>''Baldwin'', str. 374–375</ref>

Krátce poté požádal turecký vládce města Serudž Balduina o&nbsp;vojenskou pomoc proti vzbouřencům a Balduin vyhověl. Baldruk se chtěl Serudže zmocnit sám, byl popraven.<ref name="duggan47">{{Citace monografie | příjmení = Duggan | jméno = Alfred | rok = 1973 | titul = Křižácké výpravy | vydavatel = Orbis | místo = Praha | stránky = 47 | poznámka = [Dále jen ''Duggan]'' | isbn = }}</ref> Roku [[1100]]<ref name=gabr41>''Gabrieli'', str. 41</ref> Balduin město získal a ponechal islamistům volně přístupnou mešitu.<ref name="duggan47" /> Tento čin svědčil o&nbsp;jeho politické prozíravosti, která však u&nbsp;některých Balduinových soukmenovců nedošla pochopení.<ref name="bridge60">{{Citace monografie | jméno = Antony | příjmení = Bridge | titul = Křížové výpravy |vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 |strany = 60 | isbn = 80-200-0512-9 | poznámka = [Dále jen ''Bridge]''}}</ref> V&nbsp;létě (v srpnu či v září) téhož roku byl Bohemund zajat Turky na cestě do města [[Malatya|Meliténé]].<ref name=baldwin380>''Baldwin'', str. 380</ref><ref name=gabr40–41>''Gabrieli'', str. 40–41</ref> V důsledku Bohemundova zajetí podnikl Balduin výpravu na sever, která ovšem byla pouze obranná. Po návratu do Edessy byla však Balduinovi oznámena nešťastná zpráva.<ref name=runcimanI3121–322>''Runciman I.'', str. 321–322</ref>

Na rozdíl od svého zbožného předchůdce Godefroie byl velice schopným vládcem bez skrupulí<ref>''Brooke'', str. 316</ref> a prosazoval smíšená manželství svých mužů s domácím obyvatelstvem. Zatímco Godefroi dával svým rytířům jako léno renty z výnosů trhů, měst či přístavů, zavedl energický Balduin v Levantě základní prvky feudalismu jako kastelánství, hrabství, baronství a rytířská léna<ref name=cont84>''Contamine'', str. 84</ref> a vytvořil v Jeruzalémském království pevnou monarchii.<ref name=barber14>{{Citace monografie | příjmení = Barber | jméno = Malcolm | odkaz na autora = Malcolm Barber | titul = Noví rytíři : dějiny templářského řádu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 433 | isbn = 80-7203-764-1 | poznámka = [Dále jen ''Barber''] | strany = 14}}</ref>