Balduin I. Jeruzalémský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Hodnocení vlády: náhr. refu za přesnější |
oprava data narození + unifikace výpisu v referencích |
||
Řádek 20:
| otec = [[Eustach II. z Boulogne]]
| matka = [[Ida z Boulogne]]
| narozen =
| místo narození =
| úmrtí = [[2. duben|2. dubna]] [[1118]]
Řádek 27:
| místo pochování = [[Chrám Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě
}}
'''Balduin I.''' ({{vjazyce|la}}: ''Balduinus'', {{vjazyce|fr}}: ''Baudouin'', {{vjazyce|de}}: ''Balduin'',{{#tag:ref|Při transkripci jména ''Balduin'' se historikové přidržují německého ekvivalentu.<ref name="hroch301">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci v Levantě | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1975 | isbn = | poznámka =
Byl jedním z [[Feudál|feudálů]], kteří se po [[Clermontský koncil|clermontské výzvě]] [[seznam papežů|papeže]] [[Urban II.|Urbana II.]] rozhodli k [[První křížová výprava|prvé křížové výpravě]] připojit a pevně se v [[Palestina|Palestině]] usadit. Jako vůbec první z vojevůdců [[Křížové výpravy|kruciáty]] se stal samostatným panovníkem – roku [[1098]] se ujal vlády v [[Şanlıurfa|Edesse]] a přijal titul hraběte a o dva roky později, po předčasné smrti bratra [[Godefroy z Bouillonu|Godefroie]] roku [[1100]], se stal druhým křižáckým vládcem [[Jeruzalém]]a a prvním, který přijal [[Král| královský titul]]. Balduin jeruzalémský stát vnitřně i navenek upevnil a na konci jeho vlády bylo [[Jeruzalémské království]] pevným státním útvarem.
Balduin neměl legitimní potomky, kteří by ho přežili. Když se stal jeruzalémským králem ([[1100]]), jmenoval [[Edesské hrabství|hrabětem z Edessy]] svého stejnojmeného příbuzného [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina Le Bourg]],{{#tag:ref|Názory historiků na stupeň příbuzenského stavu mezi Balduinem z Bouillonu a Balduinem Le Bourg liší. Hovoří se o nich buď jako o bratrancích,<ref name=hroch76> ''Hrochová'', str. 76</ref><ref name=hrochovakroniky72> ''Hrochová–kroniky'', str. 72</ref> či se vyskytuje názor, že Balduin Le Bourg (Balduin II.) byl synovcem Balduina I.<ref name="br316">{{Citace monografie | příjmení = Brooke | jméno = Christopher | titul = Evropa středověku v letech 962–1154 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = | poznámka = [Dále jen ''Brooke''] | strany = 316}}</ref> Možná také byl Balduin Le Bourg synem bratrance Balduina I. Huga z Rethelu.<ref name=runcimanII525>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east | typ svazku = díl | kapitola = Appendix III. | strany = 525 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámka =
== Mládí ==
[[File:Ida syni.jpg|thumb|upright=1.0|left|Rozloučení s matkou ''(středověká iluminace z Písně o Antiochii)'']]
Balduin se narodil pravděpodobně po roce [[1060]] a pocházel z rodu vznešeného: jeho otec [[Eustach II. z Boulogne]] i matka [[Ida z Boulogne]], dědička dolnolotrinského vévodství, byli z rodu [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Měl minimálně dva sourozence – bratry [[Eustach III. z Boulogne|Eustacha]] a [[Godefroy z Bouillonu|Godefroie]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Heller | jméno = Johannes | spoluautoři = | titul = Genealogia ducum Brabantiae heredum Franciae | vydavatel = | místo = Hannover | rok = 1880 | počet stran = | isbn = | jazyk = latinsky | url = http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000865_00399.html?sortIndex=010%3A050%3A0025%3A010%3A00%3A00&sort=score&order=desc&context=Genealogia+ducum+Brabantiae+heredum+Franciae&subSeriesTitle_str=&hl=false&fulltext=Genealogia+ducum+Brabantiae+heredum+Franciae| strany = 389}}</ref> Podnikavý a energický Balduin byl nejmladším z bratrů<ref name=runcimanI146>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = I. The First Crusade and the Foundation of the Kingdom of Jerusalem | typ svazku = díl | kapitola = The princes and the Emperor | strany = 146 | isbn = 0-521-34770-X | jazyk = anglicky | poznámka =
== Kruciáta ==
Řádek 42:
Posléze byla lenní přísaha o Velikonocích roku 1097 do Alexiových rukou složena, později nebyla křižáky dodržována.{{#tag:ref|Balduin přísahu porušil jako první, v únoru roku 1098 po zmocnění se původně byzantské Edessy.<ref name=hroch48>''Hrochová'', str. 48</ref> Ze všech velitelů, kteří chtěli v Levantě zůstat, bude nakonec lenní přísahu chtít dodržet pouze [[Raimond IV. z Toulouse|Raimond ze Saint-Gilles]] po dobytí Antiochie na přelomu jara a léta roku 1098.<ref name=hroch43–44>''Hrochová'', str. 43–44</ref> |group="pozn."}} Během skládání přísahy došlo k zajímavé situaci, kterou popisuje císařova vzdělaná dcera Anna Komnena:
{{Citát|Když se všichni shromáždili a když se dostavil i Godefroi, složila všechna hrabata přísahu. Jeden z šlechticů měl tu drzost, že si sedl na císařský trůn. Císař to snesl beze slova, protože už si dlouho byl vědom zpupnosti Latinů. Hrabě Balduin však přistoupil k šlechtici, vzal ho za ruku a s výčitkami jej odtamtud odvedl:„Něco takového jsi neměl dělat, zvláště když jsi císařovi složil vazalský slib. Byzantští císařové nejsou zvyklí na to, aby jejich poddaní v jejich blízkosti seděli. Ti, kdo se stali vazaly jeho císařského Veličenstva, musejí zachovávat zyvky jeho země“...|[[Anna Komnéna|Anna Komnena]]<ref name="alexias306">{{Citace monografie | příjmení = Komnéné | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Komnéna | titul = Paměti byzantské princezny | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 565 | strany = 306 | isbn = 80-207-0527-9 | poznámka =
=== Putování Malou Asií ===
Řádek 71:
{{Citát|Když o tom přesvědčil přední obyvatele, nechal Balduin jedněm usekat nohy, jiným ruce, dalším nosy a uši, několika pak uřezat jazyky a rty; všichni byli krom toho podrobeni eunušskému zmrzačení [kastraci] a posláni do vyhnanství na všechny strany...|[[Guibert z Nogentu]]<ref name=kovařík119>''Kovařík'', str. 119</ref>|200}}
Následujícího roku, dne [[15. červenec|15. července]] [[1099]] křesťané dobyli [[Jeruzalém]],<ref name=hroch61>''Hrochová'', str. 61</ref> a Balduinův bratr Godefroi se stal prvním latinským vládcem Jeruzaléma.<ref name=hroch65>''Hrochová'', str. 65</ref>{{#tag:ref|Jaký byl Godefroiův přesný titul historikové nevědí. Zřejmě často zmiňovaný ''Advocatus Sancti Seplurchri'' (''ochránce/správce/obhájce Božího hrobu''),<ref name="tate52">{{Citace monografie | příjmení = Tate | jméno = Georges | titul = Křižáci v Orientu | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = | poznámka =
Krátce poté požádal turecký vládce města Serudž Balduina o vojenskou pomoc proti vzbouřencům a Balduin vyhověl. Baldruk se chtěl Serudže zmocnit sám, byl popraven.<ref name="duggan47">{{Citace monografie | příjmení = Duggan | jméno = Alfred | rok = 1973 | titul = Křižácké výpravy | vydavatel = Orbis | místo = Praha | stránky = 47 | poznámka =
== Jeruzalémským králem ==
Řádek 147:
Zdá se, že Balduin zrovna nepřekypoval náboženským nadšením a hlavním motivem jeho účasti na křížové výpravě byla především snaha o získání majetku ve Svaté zemi, což dokázal svým odklonem od hlavního voje křižáckého vojska a následným založením hrabství Edessa,<ref name=brooke311313>''Brooke'', str. 311-313</ref> které se stalo prvním z východních latinských států.<ref name=hroch48>''Hrochová'', str. 48</ref>
Na rozdíl od svého zbožného předchůdce Godefroie byl velice schopným vládcem bez skrupulí<ref>''Brooke'', str. 316</ref> a prosazoval smíšená manželství svých mužů s domácím obyvatelstvem. Zatímco Godefroi dával svým rytířům jako léno renty z výnosů trhů, měst či přístavů, zavedl energický Balduin v Levantě základní prvky feudalismu jako kastelánství, hrabství, baronství a rytířská léna<ref name=cont84>''Contamine'', str. 84</ref> a vytvořil v Jeruzalémském království pevnou monarchii.<ref name=barber14>{{Citace monografie | příjmení = Barber | jméno = Malcolm | odkaz na autora = Malcolm Barber | titul = Noví rytíři : dějiny templářského řádu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 433 | isbn = 80-7203-764-1 | poznámka =
== Odkaz v literatuře a umění ==
|