Kniha Kazatel: Porovnání verzí

Kniha '''Kazatel''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|קהלת}}, ''QoheletKohelet'') patří do třetí části [[Biblický kánon|hebrejského kánonu Bible]], do Spisů. V rámci spisů má specifické umístění pěti tzv. svátečních svitků (kam dále patří knihy: [[Píseň písní]], [[Kniha Rút|Rút]], [[Kniha Ester|Ester]] a [[Kniha Pláč|Pláč]]) a četla se o [[Svátky stánků|svátcích stánků]] (sukkót). V křesťanském kánonu je Kazatel řazen mezi knihy vyučující.

V hebrejštině se kniha jmenuje קהלת Kohelet<ref name="EncB">Kolektiv. ''Encyklopedie Bible . I. svazek A - L.'' 1. vyd. Bratislava: Gemini, 1992. s 303. ISBN 80-85265-31-1</ref> (Qohelet), protože takto je v knize autor označován. V překladech je toto jméno někdy ponecháváno, jindy překládáno. SlovoVýraz ''qoheletkohelet'' je gramaticky aktivní ženské participium qalu slovesa ''q-h-l'' (קהל) a snad označuje toho, kdo svolává shromáždění či kdo hovoří ke shromáždění. Proto je v [[latina|latinské]] [[Vulgáta|Vulgátě]] nazýván ''concionator'', v [[řečtina|řecké]] [[Septuaginta|Septuagintě]] Ἐκκλησιαστής (a z toho např. i v latině či angličtině aj. ''Ecclesiastes''). Slovem "Kazatel" se toto slovo začalo překládat v době německé reformace ([[němčina|něm.]] ''Prediger'').

Jistou nesnáz představuje ženský tvar participia, který však označuje buď úřad, nebo eminenci tohoto člověka (na způsob "kazatel par excellence"). Je důležité nezaměňovat knihu Kazatel (''Ecclesiastes'') s knihou [[Sírachovec|Sírachovcovou]], která se často označuje jako ''Ecclesiasticus''.

Zdánlivě depresivní a skeptický: (''…Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl kazatel, pomíjivost, samá pomíjivost, všechno pomíjí…'' Kz 1,2). Slovo „pomíjivost“ (hebrejsky hebel) se v celé knize objevuje 37krát. Kniha však přesto není nezdravou skepsí, daleko spíše by se dala označit za „střízlivý realismus víry“. Ohlašovaná pomíjivost a nicotnost všeho, co člověk dělá (z hlediska věčnosti), je zde vyzdvižena proto, aby se člověk nepovyšoval nanad hodnoty věčnosti. Nebojí se témat jako selhání vládců (4 kap.) nebo smrti (2, 8 a 9 kap.), varuje před materialismem, který je v konečném důsledku vždy bezmocný. Učí nalézat jediný základ života v Bohu, oslavovat naprostou Boží svrchovanost. Lze tedy říci, že kapitolami prostupují dvě základní myšlenky:

Kniha Kazatel bývá připisována králi [[Šalomoun]]ovi, popřípadě jeho potomkům. Dobu vzniku nelze přesně určit, jelikož procházela postupem času redakcí. Vznikla pravděpodobně vekoncem [[3. století př. n. l.]]<ref name="EncB"/> Asi o sto let mladší je zlomek jejího rukopisu nalezený v [[Kumrán]]u.