Jaroslav Vedral: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněk |
m typo, doplněk |
||
Řádek 7:
Od roku [[1915]] bojoval v [[První světová válka|první světové válce]] v řadách [[Rakousko-uherská armáda|Rakousko-uherské armády]], v srpnu roku [[1916]] u [[Dněstr]]u dobrovolně upadl do ruského zajetí. V témže roce se přihlásil do [[Československé legie|československých legií]], kde byl příslušníkem České družiny a dne 2. července 1917 se zúčastnil bitby u Zborova, kde v hodnosti [[desátník]]a velel jedné z čet. V československých legiích krátce působil jako rozvědčík, poté jako zástupce velitele čety, od roku [[1917]] v hodnosti [[poručík]]a jako velitel [[kulomet]]né roty. V roce [[1919]] byl povýšen do hodnosti kapitána a společně s českoslovensými legiemi se přes [[Sibiř]] probíjel k návratu zpět do Československa.
Po první světové válce po svém návratu do vlasti absolvoval v Praze Válečnou školu a posléze působil v [[Československá armáda|Československé armádě]] v různých štábních, velitelských i pedagogických funkcích prakticky až do počátku [[Protektorát Čechy a Morava|nacistické okupace]] Českých zemí v roce [[1939]]. Po německé [[Nacismus|nacistické]] okupaci organizoval odchody českých vojáků do zahraničí, kdy aktivně působil jako významný funkcionář ve vojenské odbojové organizaci [[Obrana národa]]. V lednu 1940 mu hrozilo zatčení [[Gestapo|gestapem]], proto i on sám odešel společně se svou rodinou přes [[Budapešť]] a [[Bělehrad]] nejprve do [[Francie]], kde organizoval československé [[exil]]ové vojsko a kde používal své známé [[krycí jméno]] '''Sázavský'''. Po pádu Francie v roce [[1940]] byl evakuován do [[Velká Británie|Velké Británie]]. Během ústupových bojů československých vojsk ve Francii se velmi osvědčil jako mimořádně schopný velitel.
Ve Velké Británii působil jakožto [[štáb]]ní [[důstojník]] na exilovém Ministerstvu národní obrany se sídlem [[Londýn]]ě, působil zde i jako vojenský diplomat. V roce [[1944]] na vlastní žádost odejel bojovat na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontu]], kde od září 1944 působil v hodnosti brigádního generála ve funkci velitele 1. československé brigády v SSSR, která bojovala v řadách [[1. československý armádní sbor|Prvního československého armádního sboru]]. Dne 6. října, krátce po vstupu československýého vojska a [[Rudá armáda|Rudé armády]] na čerstvě osvobozené československé státní území u obce [[Vyšný Komárnik]] v [[Okres Svidník|okrese Svidník]]
Pochován je v Dukelském průsmyku, dnes [[Slovensko]].
==Pamětní místa==
*Pomník důstojníků Generálního štábu, obětí z let 1939 - 1945 v [[Praha 6|Praze 6]], Tychonova 270/2, v objektu Ministerstva obrany ČR
*Pomník v obci [[Mělník nad Sázavou]], [[okres Kutná Hora]]
*Pomník v Dukelském průsmyku, dnes Slovensko
*Hrob na vojenském hřbitově v [[Dukelský průsmyk|Dukelském průsmyku]], dnes [[Slovensko]]
*[[Pamětní deska]] v obci [[Sázava nad Sázavou|Sázava]], [[okres Benešov]]
==Literatura==
*I.Baka, J.Bílek, J.Bystrický, F.Cséfalvay, M.Čaplovič, T.Jakl, J.Kalina, M.Kopecký, J.Láník, J.Marek, A.Maskalík, I.Procházka, J.Rajlich, E.Stehlík, P.Šumichrast, Z.Zudová-Lešková: ''-Vojenské osobnosti československého odboje 1939 – 1940''
*Jiří Fidler, Jiří Sluka, Václav Sluka: ''Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-1938''
*Karel Richter: ''Apokalypsa v Karpatech''. Praha, Ostrov, 2003, strana 245-250, ISBN 80-86289-33-8
==Externí odkazy==
*[http://www.vets.estranky.cz/clanky/galerie-hrdinu/brigadni-general-jaroslav-vedral.html
*[http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/76381 Fórum válka]
| |||